Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pohrozila Evropské unii odvetnými kroky, pokud Brusel omezí přístup amerických zbrojařských firem na evropský trh. Vyplývá to ze stanoviska, které Spojené státy zaslaly Evropské komisi v rámci konzultace k úpravě pravidel pro zadávání obranných zakázek.

Americké ministerstvo obrany ve svém příspěvku uvedlo, že „důrazně nesouhlasí“ s jakýmikoli změnami směrnice, které by omezily schopnost amerického průmyslu podílet se na národních obranných zakázkách členských států EU.

Varovalo také před „protekcionistickými a vylučujícími politikami“, jež by podle něj vytlačily americké firmy z trhu, zatímco evropské podniky nadále těží z přístupu do Spojených států.

Washington tak reaguje na širší snahu Evropské komise zvýšit podíl evropských výrobců na zbrojních zakázkách. Unie se v posledních letech snaží snížit závislost na americké technice a posílit vlastní obranný průmysl v době, kdy čelí bezpečnostním hrozbám včetně možné konfrontace s Ruskem.

Přibližně dvě třetiny dovážených zbraní v EU přitom pocházejí z USA – od stíhaček F-35 přes raketomety HIMARS až po systémy protivzdušné obrany Patriot.

Zakázka snůZakázka snů

Strnad postaví továrnu pro Pentagon. „Dělostřelecký komplex budoucnosti“ bude stát miliardy

Napětí jen podtrhuje priority současné politiky Spojených států. Washington opakovaně vyzývá evropské spojence, aby převzali větší díl odpovědnosti za vlastní obranu. Současně však odmítá, aby tento posun vedl k omezení zakázek pro americké výrobce.

Evropská komise má ve třetím čtvrtletí představit aktualizaci směrnice o obranných zakázkách z roku 2009. Není zatím jasné, zda návrh bude obsahovat závazné požadavky zvýhodňující evropské firmy.

Unie už nyní uplatňuje prvky podpory domácí výroby například v programu SAFE v objemu 150 miliard eur (zhruba 3,8 bilionu korun) či u úvěru 90 miliard eur (asi 2,3 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podmínkou je, aby alespoň 65 procent hodnoty nakupované výzbroje pocházelo z Evropy.

Opravdový test vztahů

Pentagon ve svém stanovisku upozornil, že pokud by členské státy zavedly silnou klauzuli „Buy European“ do národních zákonů, Spojené státy by přehodnotily výjimky z pravidel „Buy American“, které umožňují evropským firmám ucházet se o některé kontrakty Pentagonu. Takových dohod o vzájemných obranných nákupech má s Washingtonem uzavřeno 19 z 27 členských států EU.

V praxi by to mohlo znamenat omezení přístupu evropských firem na americký trh. Výjimky by podle americké strany byly posuzovány individuálně a jen tehdy, pokud by to bylo nezbytné pro interoperabilitu a standardy NATO.

Washington zároveň tvrdí, že zvýhodňování evropských výrobců by mohlo oslabit schopnost členských států plnit alianční cíle a bylo by v rozporu s obchodní dohodou mezi USA a EU z loňského léta, v níž se Brusel zavázal k vyšším nákupům americké techniky.

Spor tak může otestovat, jak daleko jsou evropské vlády ochotny zajít v posilování obranné autonomie, aniž by narušily transatlantické vztahy.

Český úspěchČeský úspěch

Češi vyrábějí díly pro F-35. Teď v USA stavějí továrnu za půl miliardy