DJI drony
Shutterstock.com
DJI pod tlakem. Trump chce pomocí cel vybudovat americký dronový průmysl
Spojené státy od čtvrtka výrazně zdražují dovoz zahraničních dronů a jejich klíčových součástek. Na větší bezpilotní stroje, drony s termovizí nebo dokovací stanice začalo platit až stoprocentní clo, menší stroje zatěžuje sazba 25 procent. Washington opatření prezentuje jako otázku národní bezpečnosti a snahu vybudovat vlastní výrobní řetězec. Hlavním problémem je přitom Čína a především DJI, která dlouhodobě ovládá většinu světového trhu s komerčními drony.
šéfredaktor
Nová cla vstoupila v platnost 3. září 2026. Na bezpilotní letouny s maximální vzletovou hmotností nad 25 kilogramů, stroje vybavené termovizí, dokovací stanice a vybrané kritické komponenty platí 100procentní sazba. Menší drony podléhají 25procentnímu clu. Další komponenty mají být zatíženy 25procentní sazbou od února příštího roku, vyplývá přímo z proklamace Bílého domu.
Nejde ale o jednoduché plošné stoprocentní clo na každý zahraniční dron. Pro výrobky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje, Tchaj-wanu, Švýcarska a Lichtenštejnska stanovil Washington při splnění podmínek maximální sazbu 15 procent, u Británie deset procent. Nejtvrdší režim tak dopadá především na dodavatele mimo tento okruh, v praxi zejména na čínský výrobní řetězec. Bílý dům rozdílné sazby zdůvodňuje snahou posílit americkou výrobu.
Amerika zjistila, že neumí své drony vyrobit sama
Administrativa Donalda Trumpa argumentuje především válkou na Ukrajině. Ta ukázala, že relativně levné drony dokážou ničit mnohonásobně dražší vojenskou techniku a staly se jednou ze základních technologií moderního bojiště.
Vyšetřování amerického ministerstva obchodu zároveň dospělo k závěru, že Spojené státy jsou příliš závislé na zahraničních dodavatelích dronů a jejich součástek. Dokonce i americké firmy používají ve svých strojích dovážené motory, regulátory otáček, lithium-iontové baterie nebo dokovací stanice. Oficiální zpráva Bílého domu proto označuje současnou závislost za bezpečnostní slabinu.
Washington zároveň tvrdí, že domácí výrobní kapacita dnes není dostatečná na to, aby v případě války nebo jiné krizové situace dokázala rychle pokrýt požadavky armády i civilního sektoru. Ministerstvo proto doporučilo nejen cla, ale také podporu firem, které přesunou výrobu dronů a součástek přímo do Spojených států.
Nejde přitom pouze o armádu. Drony se v USA používají v zemědělství, energetice, stavebnictví, telekomunikacích, při mapování, záchranných operacích nebo při kontrole kritické infrastruktury. Právě široké civilní využití podle Washingtonu zvyšuje riziko, pokud je velká část technologií závislá na jednom zahraničním dodavatelském ekosystému.
Hlavním terčem je čínský DJI
Přestože cla formálně nejsou napsaná pouze proti Číně, jejich geopolitický cíl je poměrně zřejmý.
Čínský DJI ovládá podle studií citovaných Euronews více než dvě třetiny světového trhu s drony. Právě jeho levné a technologicky vyspělé stroje se rozšířily mezi filmaře, zemědělce, průmyslové podniky, policii i záchranné složky.
Washington má s DJI dlouhodobý problém. Americké ministerstvo obrany už v roce 2021 tvrdilo, že systémy společnosti představují potenciální bezpečnostní riziko, a připomnělo zákaz nákupu čínských dronů pro některé federální účely. DJI se později dostala také na americký seznam čínských společností spojovaných s tamním vojenským sektorem, proti čemuž se firma brání.
Americká administrativa nyní argumentuje také možným únikem dat. Ministerstvo obchodu ve své analýze upozornilo, že software některých zahraničních dronů může odesílat data výrobci v jiné zemi, což podle něj vytváří potenciální riziko pro kritickou infrastrukturu nebo státní instituce.
Čína už odpověděla
Peking americká cla odmítá jako protekcionismus převlečený za národní bezpečnost. Čínské ministerstvo obchodu tvrdí, že jeho drony vyvážené do Spojených států slouží především v zemědělství, při kontrolách zařízení nebo ve filmovém průmyslu a že americká opatření narušují globální dodavatelský řetězec.
Spor je navíc oboustranný. Čína už 5. srpna zpřísnila exportní kontroly dronů, jejich klíčových komponentů a souvisejících technologií směřujících do USA. Každý takový export má být posuzován individuálně a nemůže využívat zjednodušené licenční režimy. Opatření zveřejnilo přímo čínské ministerstvo obchodu.
Vzniká tak další fronta americko-čínského technologického konfliktu. Po polovodičích, telekomunikacích, bateriích nebo elektromobilech se Washington snaží omezit závislost na Číně také u technologie, jejíž vojenský význam během posledních let dramaticky vzrostl.
Cla mohou pomoci výrobě. Drony ale zároveň zdraží
Strategie má jasnou logiku: vysokým clem odstranit cenovou výhodu dovozu a vytvořit prostor americkým výrobcům. Bílý dům zároveň připravuje program, který má zvýhodnit společnosti investující do nových výrobních kapacit přímo ve Spojených státech.
Má to ale i druhou stranu. Čínský náskok nevznikl pouze levnější pracovní silou. Tamní firmy mají vybudovaný rozsáhlý ekosystém výrobců motorů, baterií, kamer, senzorů, řídicích jednotek a dalších součástek. Americkým firmám proto nestačí postavit továrnu na finální montáž. Potřebují vytvořit velkou část dodavatelského řetězce, který dnes leží v Asii.
