Washington uvalí na část dovozu z Brazílie 25procentní clo, některé strategické produkty však získaly výjimku.
Shutterstock.com
Trump udeřil na největší ekonomiku Latinské Ameriky. Zavádí 25procentní cla
Spojené státy od příští středy zatíží část brazilského dovozu 25procentním clem. Washington krok zdůvodňuje nekalými obchodními praktikami a neúspěchem dosavadních jednání. Z opatření však vyjmul kávu, hovězí maso, pomerančový džus, některé energetické produkty i součástky pro letecký průmysl. Brazílie americká obvinění odmítá a za sporem vidí také politické zájmy rodiny bývalého prezidenta Jaira Bolsonara.
čtk, msk
,
Spojené státy otevřely další celní frontu. Od příští středy uvalí 25procentní clo na část dovozu z Brazílie, největší ekonomiky Latinské Ameriky a desátého největšího hospodářství světa. Americká vláda opatření zdůvodňuje závěry ročního vyšetřování, podle něhož se Brazílie dopouštěla nekalých obchodních praktik.
Nová cla se však nedotknou celého brazilského exportu do Spojených států. Washington udělil výjimky produktům, které se v USA nevyrábějí v dostatečném množství nebo jejichž omezení by mohlo narušit dodavatelské řetězce a zvýšit ceny pro americké spotřebitele.
Mezi vyjmuté zboží patří káva, hovězí maso, pomeranče a pomerančový džus, některé produkty ropného a plynárenského průmyslu nebo součástky pro letecký a kosmický sektor. Výjimka je významná také pro brazilského výrobce letadel Embraer a jeho americké zákazníky.
Washington mluví o nekalých praktikách
Úřad amerického obchodního zmocněnce Jamiesona Greera dospěl po ročním šetření k závěru, že Brazílie nedostatečně prosazuje protikorupční opatření a sama používá nespravedlivé celní bariéry. Podle Greera jsou americká cla nezbytná pro vytvoření rovných podmínek pro domácí pracovníky a podniky.
„Rozsáhlá jednání s Brazílií v uplynulém roce tyto problémy nevyřešila, ale zůstáváme otevřeni pokračování rozhovorů s cílem dosáhnout dlouho potřebných změn,“ uvedl Greer.
Mnohem ostřejší jazyk zvolil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu obvinil, že při jednáních s Washingtonem nepostupoval v dobré víře a uzavření dohody podřídil vlastním politickým zájmům.
„Lula v uplynulém roce upřednostnil své vlastní ego před uzavřením dohody ve prospěch brazilského lidu a tato cla jsou cenou, kterou za to musí zaplatit,“ napsal Rubio na sociální síti X.
Brazilská vláda americkou argumentaci odmítla. „Neexistuje žádné ospravedlnění pro jednostranná opatření proti naší zemi. Odmítáme všechna obvinění vznesená Washingtonem ohledně údajných nekalých obchodních praktik Brazílie,“ uvedla kancelář prezidenta Luly.
Obchodní spor má i politické pozadí
Spor mezi Washingtonem a Brasílií má vedle obchodní také výraznou politickou rovinu. Lula už po červnovém varování před možným zavedením tarifů tvrdil, že za americkým tlakem stojí jeho soupeř v říjnových prezidentských volbách, senátor Flávio Bolsonaro.
Ten nedávno navštívil Washington a je synem bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, dlouholetého spojence Donalda Trumpa. Americký prezident se brazilského exprezidenta zastával také během jeho trestního stíhání za pokus zvrátit porážku ve volbách v roce 2022.
Trump tehdy na Brazílii uvalil 50procentní cla, která otevřeně spojoval právě s Bolsonarovým případem. Nejvyšší soud USA ale v únoru rozhodl, že prezident při jejich zavedení překročil své pravomoci. Tarify se opíraly o zákon o mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977, který podle soudu neposkytoval dostatečný právní základ pro tak rozsáhlá obchodní opatření.
Nová 25procentní cla proto Washington staví na jiném právním základě – paragrafu 301 obchodního zákona z roku 1974. Ten umožňuje americké administrativě vyšetřovat zahraniční obchodní praktiky a přijímat odvetná opatření, pokud je označí za diskriminační nebo poškozující americké firmy.
Zvolená konstrukce ukazuje, že Trumpova administrativa se po soudní porážce svých předchozích tarifů snaží obchodní tlak na Brazílii zachovat, ale opřít jej o právně odolnější mechanismus. Rozsáhlé výjimky pro strategické komodity současně naznačují, že Washington nechce celním sporem výrazně zdražit kávu, potraviny, energie ani leteckou výrobu na domácím trhu.
