Měsíční základny mají být startovacími místy pro další objevování vesmíru
Shutterstock.com
Nebe není limit
Kdo ovládne Měsíc? USA a Čína rozjíždějí nový vesmírný souboj o budoucnost lidstva
Spojené státy a Čína vstupují do nové fáze vesmírných závodů. Obě země plánují trvalou přítomnost na Měsíci, odkud chtějí v budoucnu vyrážet na mise do hlubšího vesmíru včetně letu na Mars.
editor
Měsíc se znovu stává dějištěm vesmírných závodů. Spojené státy i Čína chtějí během příští dekády vyslat astronauty na jeho povrch a vybudovat zde první dlouhodobě fungující základny. Ty mají využívat solární energii i malé jaderné reaktory a stát se odrazovým můstkem pro budoucí lety na Mars.
NASA plánuje návrat Američanů na Měsíc ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029. Ještě před přistáním astronautů chce na povrch vyslat robotické moduly, skákající drony a autonomní vozidla, která zmapují terén, dopraví vědecké přístroje a připraví podmínky pro lidské posádky.
Klíčovou roli sehrají soukromé společnosti, jako jsou SpaceX, Blue Origin, Astrobotic nebo Intuitive Machines. Do roku 2029 plánuje NASA uskutečnit přibližně 25 misí a dopravit na Měsíc kolem čtyř tun vybavení.
Dalším krokem má být výstavba základny poblíž jižního pólu Měsíce. Právě tam vědci předpokládají výskyt vodního ledu, který by mohl sloužit jako zdroj pitné vody, kyslíku i paliva. Energie pro základnu má pocházet z kombinace solárních panelů a malých štěpných jaderných reaktorů, které zajistí nepřetržitý provoz i během dlouhých lunárních nocí.
NASA počítá s tím, že kolem roku 2032 by na Měsíci mohlo vzniknout první polostálé obydlí pro astronauty. Základna má sloužit nejen vědeckému výzkumu, ale také testování technologií potřebných pro budoucí pilotované mise na Mars a případně i těžbu místních surovin, píše web Oilprice.com.
Ambiciózní americké plány ale provází skepse části odborníků. Kritici upozorňují na opakované odklady programu Artemis i na to, že vývoj přistávacích systémů stále zaostává za původním harmonogramem. Někteří experti proto nevylučují, že Spojené státy v novém vesmírném závodě předběhne Čína.
Peking chce vyslat své první astronauty na Měsíc už do roku 2030 a do roku 2035 vybudovat společně s Ruskem trvalou lunární základnu. Čína mezitím postupně rozšiřuje zkušenosti na vlastní orbitální stanici Tchien-kung v roce 2024 jako první země dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce.
Obě velmoci považují dlouhodobou přítomnost na Měsíci za strategický cíl. Kromě vědeckého výzkumu jde také o ověření technologií pro dlouhé kosmické mise, využití místních zdrojů a získání technologické převahy v nové éře dobývání vesmíru.
