Betonové a asfaltové plochy se v létě rozpálí na více než 60 °C, zatímco živá zeleň přirozeně ochlazuje své okolí.
Vygenerováno v Nano Banana Pro
85 stupňů na terase. Vědci ukázali, proč beton mění města v pece
Barva povrchu sama o sobě městům od letních veder nepomůže. Nové měření v pražském rezidenčním areálu PARVI Cibulka ukázalo, že rozhodující je schopnost rostlin odpařovat vodu. Zatímco živé stromy si udržely teplotu kolem 25 stupňů Celsia, umělý trávník se rozpálil téměř na 58 stupňů.
bac
Co skutečně ochlazuje města během tropických dnů? Podle nového šetření České rady pro šetrné budovy není rozhodující barva povrchu ani jeho schopnost odrážet sluneční záření. Hlavní roli hraje evapotranspirace – proces, při kterém rostliny odpařují vodu a spotřebovávají přitom značné množství sluneční energie.
Měření proběhlo během slunečného dne při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia v rezidenčním areálu PARVI Cibulka v Praze. Výsledky ukázaly výrazné rozdíly mezi živou vegetací a umělými materiály. Zatímco živé keře a stromy měly povrchovou teplotu okolo 25 stupňů Celsia, stejně zelený umělý trávník se zahřál až na 57,8 stupně.
„Umělý trávník je sice zelený jako ten živý, ale na slunci má téměř o 30 °C vyšší teplotu, protože nevypařuje vodu a tím nechladí své okolí. O teplotě městského prostředí nerozhoduje ani tak barva povrchu, ale právě výpar z rostlin a zejména vzrostlých stromů,“ říká Jan Kubín ze společnosti YIT v tiskové zprávě.
Podle něj spotřebuje rostlina na odpaření jednoho litru vody přibližně 0,68 kilowatthodiny sluneční energie. Ta se přemění na takzvané skryté teplo a neprojeví se dalším zahříváním povrchu.
„Jeden vzrostlý strom s dostatkem vláhy dokáže za hodinu odpařit kolem deseti litrů vody, čímž vytváří chladicí výkon srovnatelný se dvěma domácími klimatizacemi,“ dodává Kubín.
Terasy se rozpálily až na 85 stupňů
Výzkum odhalil také výrazné rozdíly na relativně malých plochách. Zatímco zdravý trávník na předzahrádkách měl povrchovou teplotu kolem 30 stupňů Celsia, zahradní sedačky umístěné na zpevněných plochách dosahovaly až 85 stupňů. Samotná dlažba terasy se zahřála na 75 stupňů.
Takové rozdíly mají podle autorů přímý vliv nejen na tepelný komfort lidí, ale také na přehřívání okolních budov.
„Žár z betonových teras se okamžitě přenáší skrze okna do interiéru, zatímco funkční zelená plocha funguje jako ochranný štít, který byt před přehříváním aktivně chrání,“ vysvětluje Veronika Kostíková ze společnosti YIT.
Celková energetická bilance sledovaného území ukázala, že pouze 27 procent plochy aktivně ochlazovala své okolí prostřednictvím odpařování vody. Naopak přibližně 60 procent povrchů – zejména asfalt, klasické střechy nebo vysušené plochy – fungovalo jako zdroj tepla a do okolí uvolňovalo několikanásobně více energie, než kolik dokázala zeleň odebrat.
Na výšce trávy záleží
Výzkumníci upozorňují, že významnou roli hraje i způsob údržby zeleně.
Vyšší trávník vysoký přibližně 20 centimetrů měl při měření teplotu pouhých 23,6 stupně Celsia. Běžně sekaný trávník dosahoval 29 stupňů, zatímco vysušený nebo příliš nízko posekaný porost se zahřál až na 40,8 stupně.
Podle Ondřeje Flanderky ze společnosti Skanska představují právě dětská hřiště a jejich okolí jednu z největších příležitostí, jak zmírnit přehřívání měst.
„Volbou vhodných materiálů, omezením nakrátko sekaných trávníků a podporou zeleně lze výrazně omezit vznik tepelných ostrovů. Standardem by proto mělo být navrhování stinných míst k posezení i prostoru pro růst vzrostlých stromů, které přirozeně ochlazují své okolí,“ říká Flanderka.
Chladicí efekt má i ekonomickou hodnotu
Přínos zeleně se podle autorů studie neprojevuje pouze vyšším komfortem obyvatel, ale také nižší spotřebou energie.
Zelené plochy v areálu PARVI během jediného slunečného dne vytvořily chladicí výkon odpovídající přibližně 10,45 megawatthodiny energie. Pokud by stejný efekt měly zajistit klasické klimatizace, náklady na elektřinu by podle tiskové zprávy přesáhly 60 tisíc korun za jediný den.
„Vlastníci bytových domů, SVJ i developeři musí začít vnímat modro-zelenou infrastrukturu jako funkční technologický prvek budovy, nikoliv jako pouhý estetický doplněk. Investice do zelených střech, akumulace dešťové vody pro zálivku a správná údržba porostů prokazatelně zvyšují hodnotu nemovitostí a snižují náklady na chlazení interiérů,“ uzavírá Zdeněk Stránský ze společnosti Wavin.
