Paleografická analýza naznačuje, že svitek pochází už ze 2. nebo dokonce z konce 3. století př. n. l.
Shutterstock.com
Vzkaz z minulosti
Umělá inteligence rozluštila svitek zničený Vesuvem. Po téměř 2000 letech odhalila ztracený antický text
Vědcům se poprvé podařilo kompletně virtuálně rozvinout a částečně přečíst papyrový svitek zničený erupcí Vesuvu v roce 79. Díky umělé inteligenci odhalili téměř 1,5 metru starověkého textu, který byl po staletí považován za nečitelný.
hrt
Téměř dva tisíce let ležel spálený papyrový svitek ukrytý pod vrstvami popela z erupce sopky Vesuv. Dnes se díky umělé inteligenci podařilo poprvé kompletně virtuálně rozvinout jeho obsah a přečíst část textu, který byl dosud považován za nenávratně ztracený.
Svitky pocházejí z antického Herkulanea, města zničeného při stejné katastrofě, která pohřbila i Pompeje v roce 79 našeho letopočtu. Byly objeveny už v 18. století ve vile, která pravděpodobně patřila tchánovi Julia Caesara. Jde o jedinou rozsáhlejší dochovanou knihovnu z období klasické antiky.
Požár a extrémní teploty proměnily papyrus v křehký uhlíkatý materiál. Pokusy o mechanické rozvinutí v minulosti často vedly k jeho nenávratnému poškození. Proto vznikl projekt Vesuvius Challenge, který využívá moderní počítačové metody a umělou inteligenci k digitálnímu „rozbalení“ svitků bez fyzického zásahu.
Výzkumníci nejprve vytvoří detailní CT snímky svitku. Umělá inteligence následně rozpoznává jednotlivé vrstvy papyru, virtuálně je narovnává a hledá stopy inkoustu. Právě tento postup nyní přinesl dosud největší úspěch.
Vědcům se podařilo rozvinout svitek označený PHerc. 1667 a přečíst téměř 1,5 metru textu rozděleného do dvaceti sloupců. Ještě v 80. letech minulého století byl přitom označen za zcela nečitelný.
Podle odborníků jde o filozofický spis zřejmě inspirovaný stoicismem. Zabývá se etikou, lidským chováním i ovládáním vlastních tužeb. Jedna z nově přečtených vět říká: „Budeme něco zkoumat, ale nepochopíme to, pokud se nějakým způsobem vzdálíme sami sobě a své vlastní přirozenosti.“
Paleografická analýza naznačuje, že svitek pochází už ze 2. nebo dokonce z konce 3. století př. n. l., což z něj činí jeden z nejstarších exemplářů celé sbírky.
Výzkumníci zároveň oznámili další významný objev. V jiném svitku se podařilo přečíst název díla O bozích, kniha 8 od řeckého filozofa Filodéma. Dosud se přitom předpokládalo, že existovala pouze první kniha tohoto spisu.
Podle autorů projektu se nyní výzkum dostává do nové fáze. Zatímco dosud bylo největší výzvou text vůbec zpřístupnit, nyní přichází na řadu klasická práce historiků, filologů a filozofů, kteří budou jednotlivé texty překládat, interpretovat a zasazovat do historických souvislostí.
Odborníci věří, že stovky dosud neotevřených svitků mohou skrývat další ztracená díla antických autorů a zásadně rozšířit naše poznání starověké filozofie i kultury.
