Ukrajinské drony působí ruským rafineriím nemalé potíže
Shutterstock.com
Dronové údery
Trpí nejen Moskva. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie zdražují paliva, krize se šíří celou Střední Asií
Výpadky ruských rafinerií způsobené válkou na Ukrajině a útoky dronů začínají citelně dopadat i na země Střední Asie. Kyrgyzstán, Tádžikistán i Uzbekistán čelí růstu cen pohonných hmot a hledají nové dodavatele.
editor
Válka na Ukrajině začíná stále výrazněji zasahovat i země, které se bojů přímo neúčastní. Výpadky ruských rafinerií, na něž opakovaně útočí ukrajinské drony, omezují dodávky pohonných hmot do Střední Asie. Výsledkem jsou rostoucí ceny benzinu a nafty i hledání nových dodavatelů.
Nejvíce se problémy projevují v Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu, které byly dlouhodobě závislé na dovozu ruských paliv. Vlády sice ujišťují, že zásob je zatím dostatek, zároveň ale připouštějí, že zdražování je nevyhnutelné.
V Kyrgyzstánu úřady plánují postupné navyšování cen, aby zmírnily dopad na domácnosti. Taxikáři i dopravci už ale hlásí výrazný růst nákladů, píše globální ekonomický web Oilprice.com.
Podle místních obchodníků mají zásoby vystačit přibližně na šest týdnů, situace je však přímo spojena s omezením provozu některých ruských rafinerií po útocích bezpilotních letounů.
Ještě složitější situace panuje v Tádžikistánu, který loni dovezl z Ruska více než 80 procent všech ropných produktů. Ceny nafty zde během několika týdnů vzrostly přibližně o 40 procent. Další tlak vytváří i vyšší dovozní poplatky, které zavedla samotná tádžická vláda.
Problémy se nevyhnuly ani Uzbekistánu. Národní letecká společnost musela kvůli nedostatku leteckého paliva zrušit několik letů do Ruska.
Ekonomové proto vyzývají vládu, aby urychleně hledala nové zdroje dodávek, například v Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Číně nebo Íránu.
Právě diverzifikace se podle analytiků stává klíčovým tématem. Dosavadní závislost na jediném dodavateli ukazuje svá rizika ve chvíli, kdy Rusko samo čelí nedostatku pohonných hmot.
Relativně nejlépe je na tom Kazachstán, který disponuje vlastními rafineriemi i zásobami. Přesto i zde vláda omezuje vývoz paliv, aby ochránila domácí trh.
Paradoxně se objevily informace, že Moskva zvažuje dovoz kazašského benzinu AI-92, který by pomohl pokrýt výpadky ruské výroby. Kazašské úřady ale zdůrazňují, že přednost dostanou domácí potřeby.
Ani Kazachstán však není zcela nezávislý. Velká část jeho energetické infrastruktury zůstává propojena s Ruskem. Přibližně třetina zpracovaného zemního plynu prochází přes závod v ruském Orenburgu. Jakékoli narušení této infrastruktury by mohlo ovlivnit i kazašskou produkci.
Analytici proto upozorňují, že současná krize může zásadně změnit energetickou mapu regionu. Země Střední Asie se snaží snížit závislost na Rusku, zároveň ale hrozí, že ji postupně nahradí rostoucí závislost na Číně. Energetická bezpečnost se tak stává jedním z největších strategických témat celého regionu.
