Dronový interceptor je pěkně rychlá mrcha, viděli jsme to na vlastní oči
Shutterstock.com
Bezpilotní zkáza
Rusko zrychluje Šáhidy, Ukrajina odpovídá. Nové stíhací drony mají létat až 700 km/h
Ruské proudové drony jsou pro ukrajinskou protivzdušnou obranu novou výzvou. Výrobci proto vyvíjejí stíhací drony, které mají létat rychlostí až 700 km/h. Zároveň musí být výrazně levnější než cíle, které mají ničit.
editor
Ruská armáda stále více nasazuje proudové drony, které jsou rychlejší než starší typy bezpilotních letounů. Ukrajinský zbrojní průmysl proto urychluje vývoj interceptorů, které je mají sestřelovat. Klíčovou podmínkou přitom je, aby stíhací drony byly levnější než jejich cíle.
Několik ukrajinských výrobců představilo své projekty na obranném veletrhu MSPO v polských Kielcích. Společnost General Cherry vyvíjí novou verzi interceptoru Bullet s kinetickým posilovačem, která má dosahovat rychlosti kolem 450 kilometrů za hodinu.
Kvůli vyšším rychlostem a teplotám musí výrobce upravit konstrukci a použít tepelně odolnější materiály. První testy a uvedení nové verze plánuje na letošní podzim.
Ještě rychlejší stíhací dron připravuje ukrajinský výrobce Grim Tech. Jeho nový interceptor má létat rychlostí 500 až 700 kilometrů za hodinu a být určen přímo proti proudovým dronům. Firma chce prototyp představit do konce října.
Podle Grim Tech Rusko při útocích na Kyjev stále častěji používá proudové verze dronů Šáhid. Ukrajinské interceptory používané proti starším typům bezpilotních letounů měly podle firmy úspěšnost kolem 90 procent. Rychlejší cíle ale vyžadují novou generaci obrany.
Vývoj urychluje také BlueBird Tech, která dodává ukrajinské armádě mimo jiné FPV drony, detektory bezpilotních letounů a systémy elektronického boje.
Firma uvádí, že její vývojové cykly se pohybují v řádu týdnů, zatímco v západním obranném průmyslu mohou podobné projekty trvat roky. Její interceptor je zatím v rané fázi.
Hodně dronů za málo peněz
Právě cena je podle BlueBird Tech jedním z nejdůležitějších parametrů. Stíhací dron musí být levnější než bezpilotní letoun, který ničí, jinak by obrana mohla být ekonomicky neudržitelná. Cílem je proto proudový interceptor, který bude možné vyrábět ve velkých sériích.
Ukrajinským výrobcům zároveň roste šance proniknout na zahraniční trhy. Kyjev letos vytvořil pravidla, která umožňují export přebytečné vojenské techniky do partnerských zemí, pokud jsou nejprve zajištěny potřeby ukrajinské armády. Firmy také stále častěji uzavírají partnerství s americkými a evropskými výrobci, aby mohly svou techniku vyrábět přímo v zahraničí.
Příkladem je dohoda uzavřená na MSPO mezi estonskou společností DefSecIntel Solutions, která se specializuje na boj proti dronům a sledovací technologie, a ukrajinsko-estonskou firmou DoD Solution zaměřenou na palubní počítače a autonomní systémy.
