Pozemní bojový dron
Shutterstock.com
Boje bez vojáků?
Den, kdy roboti bojovali sami. Ukrajina dál mění realitu války, riziko už mají nést stroje
Velitelé ukrajinských jednotek popisují vznik nové reality na bojišti, kde se propojují drony, pozemní roboti a lidské síly. Cílem je snížit ztráty a do roku 2026 nahradit technologiemi až třetinu personálu v nejtěžších úsecích fronty.
hrt
„Evoluce války se odehrává prvě tady,“ říká ukrajinský velitel Mykola Zinkevyč. Na bojišti, kde už dominují drony, se teď začíná prosazovat nová vrstva technologie: pozemní robotické systémy.
Po vzdušných bezpilotních prostředcích, které vytvořily smrtící „kill zónu“ desítky kilometrů za frontou, a námořních dronech, které zasahují ruskou flotilu v Černém moři, přichází třetí fáze – robotizace pozemního boje.
Pozemní roboti dnes na Ukrajině plní široké spektrum úkolů. Přivážejí munici, odvážejí raněné, provádějí průzkum otevřeného terénu, ničí opevnění a v některých případech se používají i pro zaminování či sabotáž za linií nepřítele.
„V podmínkách, kdy je obloha plná dronů, umožňují pozemní robotické systémy provádět nebezpečné práce bez nasazení lidí,“ vysvětluje Zinkevyč, velitel jednotky robotických systémů 3. útočné brigády, pro web Politico.
Ukrajinské velení dnes tyto samočinné prostředky vidí jako klíčový nástroj, jak snížit tlak na pěchotu, která čelí masovým ruským „nájezdům“.
Útok, který změnil pohled na válku
Symbolický moment přišel během nedávné operace v Charkovské oblasti. Ukrajinská jednotka dostala za úkol dobýt silně opevněnou ruskou pozici.
Útok začal bez přítomnosti pěchoty. Dva pozemní „kamikaze“ roboti spolu s drony vyrazili vpřed. Jeden stroj zničil vstup do bunkru, druhý se blížil dál. „Ruské jednotky nakonec zvedly kartonový nápis, že se vzdávají,“ popisuje velitel.
Drony následně doprovodily dva ruské vojáky do ukrajinských pozic, kde byli zajati. „Naši vojáci následně vstoupili do pozice bez jediného výstřelu,“ dodává Zinkevyč.
Ukrajina dnes rychle buduje celý ekosystém pozemní robotiky. Do výroby je zapojeno přibližně 200 firem a desítky systémů už jsou integrovány přímo do jednotek.
Jen od začátku roku 2025 schválilo ministerstvo obrany desítky nových typů. Dodávky do armády rostou v řádu tisíců kusů ročně a počet jednotek, které roboty používají, se rychle násobí.
„Naším cílem je, aby 100 procent frontové logistiky zajišťovaly robotické systémy,“ uvedl ministr digitalizace Mychajlo Fedorov, kterého cituje web Politico.
TerMIT a další „pracanti“ války
Jedním z nejrozšířenějších systémů je TerMIT – pásový robot schopný nést až 400 kilogramů. Slouží k přepravě zásob, evakuaci raněných i bojovým operacím, pokud je vybaven zbraněmi.
„Je to modulární platforma. Můžete z něj udělat logistický stroj, minovací systém nebo bojový prostředek,“ popisuje výrobce. Jeden z těchto robotů podle něj položil přes 1 500 protitankových min, než byl zničen ruskými drony.
Rychlý rozvoj ale naráží na problém: výroba nestačí tempu poptávky. Firmy upozorňují na pomalé státní zakázky a zpožděné financování.
Vláda slibuje urychlení procesů, vyšší rozpočty i daňové úlevy. Do financování vstupují i evropští partneři, kteří vnímají ukrajinské zkušenosti jako test budoucí války.
Změna logiky boje
Analytici upozorňují, že nejde jen o technologii, ale o změnu samotné logiky války. Roboti snižují riziko pro vojáky, ale zároveň rozšiřují tempo a dosah bojových operací. „Škála a rychlost změn už teď ovlivňují, jak budou vypadat budoucí konflikty,“ uvádí nejnovější analýza Carnegie Endowment.
Zároveň ale platí, že stroje nejsou náhradou za lidi. Terén, rušení signálu i zranitelnost vůči dronům stále omezují jejich efektivitu.
Ukrajinské velení proto vidí budoucnost v kombinaci obou světů. „Roboti mají nést hlavní riziko. Ale lidé zůstanou základem armády,“ uzavírá Zinkevyč.
