Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Shutterstock.com
Ukrajina
Kyjev žádá miliardy navíc. EU chce nejdřív zjistit, kam peníze zmizely
Ukrajina žádá Evropskou unii o dalších 23 miliard eur na pokrytí letošního rozpočtového schodku. Brusel ale zatím peníze nepřislíbil. Nejprve chce přesně zjistit, jak velký deficit vznikl, proč se objevil a jak jej financovat.
tmn
Evropská unie zatím nechce přislíbit Ukrajině dalších 23 miliard eur (zhruba 560 miliard korun), které Kyjev označuje za chybějící peníze v letošním rozpočtu. Podle eurokomisaře pro hospodářství Valdise Dombrovskise musí Brusel nejprve přesně zjistit, jak velký je skutečný deficit, z čeho vznikl a jak jej lze pokrýt.
„Potřebujeme provést řádné a podrobné posouzení,“ řekl Dombrovskis v rozhovoru pro Euronews. Připustil přitom, že pokračující ruské útoky výrazně zhoršují ekonomickou situaci Ukrajiny a mohou znamenat vyšší finanční potřeby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc spojil požadavek 23 miliard eur především s rozpočtem ministerstva obrany. Podle Kyjeva vznikl schodek tím, že země použila část peněz původně plánovaných na druhou polovinu roku už během prvních šesti měsíců. Peníze mají pokrýt platy a sociální výdaje, nákup zbraní i přibližně šest miliard eur v zálohách na dodávky zbraní naplánované na začátek roku 2027.
Brusel ale požaduje podrobný rozpis. Do technických jednání se zapojil také Mezinárodní měnový fond. Evropská komise zároveň zatím nedostala formální žádost o urychlení výplaty peněz z evropského úvěru ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun).
Zelenskyj navrhuje, aby EU část prostředků uvolnila dříve. Současný plán počítá se 45 miliardami eur pro rok 2026 a dalšími 45 miliardami v roce 2027. Předčasné vyplacení by ale mohlo znamenat, že Ukrajině budou peníze v příštím roce chybět.
„Nejprve musíme zjistit, jaké jsou přesně dodatečné finanční potřeby,“ uvedl Dombrovskis. Současný úvěr podle něj umožňuje určité úpravy harmonogramu.
Evropská opatrnost souvisí také s kontrolou ukrajinských financí. Brusel získal v rámci podmínek úvěru možnost monitorovat ukrajinský účet a kontroluje rovněž některé smlouvy na nákup zbraní. Dombrovskis zdůraznil, že EU věnuje velkou pozornost dobrému řízení, finanční kontrole a boji proti korupci.
Z letošní části evropské pomoci už Ukrajina obdržela 3,2 miliardy eur v rozpočtové a 8,35 miliardy eur ve vojenské podpoře.
Ve hře jsou znovu ruská aktiva
Alternativou k urychlení úvěru mohou být zmrazená aktiva ruské centrální banky. EU v současnosti drží zhruba 210 miliard eur (přes 5,1 bilionu korun) ruských aktiv, většinu prostřednictvím belgického Euroclearu.
Švédsko, Nizozemsko, Španělsko a Polsko spolu s pobaltskými státy nyní tlačí na obnovení debaty o jejich využití. Pokus z loňského roku ale ztroskotal především na odporu Belgie, která se obává právních a finančních rizik.
Dombrovskis připustil, že Evropská komise je připravena debatu znovu otevřít. Nový návrh však podle něj dává smysl pouze tehdy, pokud bude existovat šance na dohodu členských států. Ukrajina mezitím navrhuje přesunout ruská aktiva z Euroclearu k instituci vlastněné EU.
Evropa tak řeší dvojí problém: jak rychle pokrýt rostoucí ukrajinské potřeby a zároveň zajistit, aby peníze skutečně odpovídaly reálnému deficitu. „Nejprve musíme potřeby přesně určit a potom diskutovat, jak je financovat,“ shrnul Dombrovskis.
