Čína sama vyrábí více než polovinu světové elektřiny z uhlí
Shutterstock.com
Fosilní síla
Uhlí zůstává králem energetiky. Vyrábí mnohem více elektřiny než vítr a solár
Solární a větrné elektrárny rostou rekordním tempem, uhlí ale zůstává největším jednotlivým zdrojem elektřiny. Podle IEA letos uhelné elektrárny vyrobí téměř 11 tisíc TWh, o desítky procent více než solární a větrné zdroje dohromady.
editor
Svět staví solární elektrárny a větrné turbíny rekordním tempem, přesto zůstává uhlí největším jednotlivým zdrojem elektřiny. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vyrobí uhelné elektrárny v roce 2026 téměř 11 tisíc TWh elektřiny, tedy skoro třetinu celosvětové produkce.
Uhlí tak letos vyrobí zhruba o 77 procent více elektřiny než solární a větrné elektrárny dohromady. Předpokládaná výroba činí 10 974 TWh u uhlí, 6976 TWh u zemního plynu, 4536 TWh u vodních elektráren, 3289 TWh u soláru a 2898 TWh u větru.
Na první pohled jde o paradox. Obnovitelné zdroje jako celek mají podle IEA letos poprvé překonat uhlí. Jenže do tohoto součtu se počítá také vodní energie, biomasa, geotermální energie a další zdroje. Žádný jednotlivý obnovitelný zdroj se uhlí ani zdaleka neblíží.
Válka s Íránem uhlí nečekaně pomáhá
Původně IEA očekávala, že výroba elektřiny z uhlí letos klesne o 1,3 procenta. Vývoj na trhu s plynem ale prognózu změnil. Válka mezi USA a Íránem a omezení dodávek LNG přes Hormuzský průliv vyhnaly ceny plynu v Evropě a Asii vzhůru.
Pro elektrárny, které mohou přecházet mezi různými palivy, se tak uhlí opět stalo konkurenceschopnější alternativou. IEA nyní očekává, že výroba elektřiny z plynu letos v zásadě stagnuje, místo dříve předpokládaného růstu o 1,3 procenta. U uhlí se naopak očekává růst výroby.
Problém je i v samotné povaze energetiky. Solární panely nevyrábějí elektřinu v noci a větrné elektrárny závisejí na počasí. Plyn může v energetice fungovat jako flexibilní záloha, pokud je ale drahý nebo jeho dodávky narušuje geopolitika, elektrárny se mohou vracet k uhlí.
Čína a Indie drží uhlí nad vodou
Největší roli hraje Asie. Čína sama vyrábí více než polovinu světové elektřiny z uhlí. V roce 2025 jí uhlí zajišťovalo zhruba 55 procent výroby elektřiny. Indie je ještě závislejší – uhlí tam pokrývalo přibližně 71 procent výroby. V jihovýchodní Asii to bylo kolem 48 procent.
Čína přitom současně zůstává světovou jedničkou v instalaci obnovitelných zdrojů. Staví více solárních a větrných elektráren než zbytek světa dohromady. Jenže její spotřeba elektřiny roste tak rychle, že nové čisté zdroje často nejprve pokrývají novou poptávku, místo aby vytlačovaly uhlí.
To je klíčový problém celé energetické transformace. Nestačí postavit dostatek obnovitelných zdrojů na nahrazení uhlí. Musí zároveň pokrýt i rostoucí spotřebu elektřiny.
IEA očekává, že globální poptávka po elektřině letos vzroste o 3,6 procenta a v roce 2027 o dalších 3,8 procenta. V Číně má letos růst o 5,5 procenta a v Indii dokonce o sedm procent.
Uhlí může zůstat jedničkou až do roku 2030
Vítr a solární energie přitom rostou mnohem rychleji. IEA letos očekává růst výroby ze solárních elektráren přibližně o 30 procent a z větrných elektráren o deset procent. Přesto dohromady vyrobí jen asi 6187 TWh elektřiny, tedy o 44 procent méně než uhlí.
IEA proto předpokládá, že uhlí zůstane největším jednotlivým zdrojem elektřiny minimálně do roku 2030. Jeho podíl bude dál klesat, samotná výroba ale mnohem pomaleji – v letech 2026 až 2030 má klesat v průměru jen o 0,9 procenta ročně.
Energetická transformace tedy pokračuje, ale její výsledek není tak rychlý, jak by mohl naznačovat boom solárních panelů a větrných turbín. Svět staví čistou energetiku rekordním tempem, zároveň však kvůli rostoucí spotřebě stále potřebuje obrovské množství uhlí.
