Daniel Křetínský a Pavel Tykač
koláž Hrot / Michal Čížek / EPH / Shutterstock.com
Fosilní byznys
Uhlí vstává z mrtvých. Tykač i Křetínský mohou vydělat další miliardy
Ještě na začátku roku se zdálo, že uhelná energetika míří ke konci. Kombinace drahé elektřiny a levnějších povolenek ale obrátila situaci a uhlobaroni znovu počítají rekordní zisky, píše v komentáři Pavel Páral.
hlavní komentátor
Rychlý útlum uhelných elektráren se podle všeho odkládá a čeští uhlobaroni na uhlí ještě nějakou miliardu vydělají. Pokračovat s výrobou i přes ohlášený konec bude v Počeradech a Chvaleticích Pavel Tykač.
Konec uhlí odkládá i Sokolovská uhelná, která byla další na řadě. Zlepší se ekonomika i upadajících uhelných elektráren ČEZ a Daniel Křetínský bude dál vydělávat v Německu ve svém podniku Leag.
A to všechno bez kapacitních dotací, které u nás zavedl zákon nazývaný Lex plyn pro situace, kdyby v určitých obdobích mohla chybět elektřina, kvůli tomu, že z uhlí se nevyplatí vyrábět a nebylo by ji odkud dovést.
Prvoplánovým důvodem je krize na Blízkém východě, která přinesla vysoké ceny elektřiny. V Evropě se kontrakty na příští rok pohybují kolem sta eur za MWh, což je tak zhruba desetieurové zdražení oproti začátku roku.
Nicméně ve stejném období výrazně poklesla cena emisní povolenky. A to dokonce o dvacet eur z devadesáti na úroveň kolem sedmdesáti eur.
Tzv. clean dark spre, tedy rozdíl mezi cenou elektřiny a náklady na palivo a povolenku, se stal kladným a výroba je tudíž zisková, což se ještě na začátku roku zdálo být nedosažitelným snem a finálním rozsudkem nad uhelnou energetikou.
Klíčový pro změnu na trhu je pokles cen povolenek, který ale nespadl z čistého nebe. Evropská komise byla delší čas pod tlakem řady členských států, aby něco udělala. Důvodem byl očekávaný zničující dopad emisních povolenek na průmyslové podniky, které je do letoška dostávaly zdarma, ale od nynějška se za ně postupně začne platit.
Evropská komise proto na začátku roku, ještě před úrokem USA na Írán, přišla s návrhem zásahu do trhu povolenek, kdy by se nevyužité objemy nestahovaly z trhu, a naopak v případě prudkého růstu ceny se na trh přidávaly další z tzv. rezervy tržní stability.
Už oznámení tohoto záměru, který bude teprve řádně projednáván, způsobilo, že z trhu odešli hráči spekulující na trvalý růst cen povolenek. A ceny klesly. Což zcela neúmyslně, ale hodně pomohlo zejména střední Evropě k vyrovnávání se s krizí.
A tak se nyní může ČEZ radovat, že jeho uhelné elektrárny vyrobí letos místo loňských 13,9 terawatthodiny (Twh), dnes očekávaných 15,3 TWh elektřiny. Zároveň dojde k navýšení těžby uhlí.
Člen představenstva ČEZ Martin Novák odhaduje, že finanční výsledek společnosti se zvýší o nízké jednotky miliard korun. Nějaké stamiliony eur vydělá i Křetínského Leag v Německu.
Hlavně se však nyní názorně ukazuje vliv povolenek na energetický trh a na skutečnost, že ceny energií v Evropě jsou nejvyšší na světě. Snad to posílí hlasy v evropské politice, které prosazují hlubší reformu trhu s povolenkami vedoucí k jejich výrazně nižší cenové úrovni.
