Solvo Ivany Tykač odhaluje „anatomii národa“. Češi jsou praktičtí i skeptičtí

Solvo Ivany Tykač odhaluje „anatomii národa“. Češi jsou praktičtí i skeptičtí

Tomáš Novák, Hrot24

Jak vidí sami sebe Češi? Výzkum institutu Solvo Ivany Tykač přináší překvapivý obraz

Češi se vidí jako národ, který nevyčnívá, ale obstojí. Nový výzkum institutu Solvo, kombinující reprezentativní data i fokusní skupiny napříč republikou, vykresluje překvapivě konzistentní obraz „typického Čecha“: spíše introverta, který spoléhá na selský rozum, ironii a schopnost přizpůsobit se.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Podle dat z výzkumu, které má redakce Hrot24 k dispozici, je pro Čechy typické vyhýbat se okázalosti a preferovat praktičnost před ideologiemi. Humor přitom není jen zábavou, ale nástrojem, jak zvládat tlak a nejistotu. Tento postoj se promítá i do vztahu k vlastní zemi. Národní hrdost existuje, ale spíše v tiché podobě – více než polovina lidí ji pociťuje alespoň občas a 47 % odmítá, že by šlo o přežitek.

Vedle hrdosti ale výrazně vystupuje sebekritika. Češi se nejvíce stydí za chování lidí ve společnosti, závist či aroganci, méně už za stát jako takový. Výzkum tak potvrzuje obraz společnosti, která sama sebe hodnotí přísněji než své instituce.

Stabilitu v tomto kontextu představuje rodina. Pro 82 % respondentů jde o nejdůležitější hodnotu, důležitější než stát. Češi jsou kvůli ní ochotni dělat zásadní životní rozhodnutí, zároveň si ale udržují určitou míru opatrnosti – například jen menšina by se kvůli blízkým zadlužila.

Ambivalentní zůstávají postoje k migraci. Společnost je téměř přesně rozdělena na poloviny mezi pozitivním a negativním vnímáním. Klíčovým faktorem přijetí přitom není původ, ale zapojení do společnosti – především práce a dodržování pravidel. Podobné napětí se objevuje i ve vztahu k islámu, kde se střetává deklarovaný respekt k náboženské svobodě s obavami z kulturních rozdílů.

Výzkum uzavírá metafora, kterou Češi pro svou společnost používají nejčastěji: bytový dům. Jednotlivci si v něm žijí po svém, spíše rezervovaně, ale v krizových situacích se dokážou semknout. Česká společnost tak podle autorů působí jako soubor silných jednotlivců, kteří dohromady tvoří funkční, byť vnitřně rozporuplný celek.

Institut Solvo je český think tank zaměřený na výzkum společnosti a hledání praktických řešení jejích problémů. Vznikl s ambicí identifikovat, co českou společnost spojuje, jaké sdílí hodnoty a kde zůstává nevyužitý její potenciál. Vedle analýz chce zároveň přicházet i s konkrétními návrhy změn založenými na datech – tedy nejen „think tank“, ale i „do tank“.

Za vznikem stojí podnikatelka a filantropka Ivana Tykač, která institut založila na přelomu let 2023 a 2024 spolu s dalšími osobnostmi z veřejného života.

V týmu Solva se postupně objevují i další výrazná jména z politiky, byznysu a akademické sféry – například marketér Marek Prchal, diplomat Jakub Landovský nebo egyptolog Miroslav Bárta. Institut se tematicky zaměřuje na oblasti jako role žen ve společnosti, kvalita dětství, odolnost společnosti nebo dopady umělé inteligence.