Americký prezident Donald Trump je odpůrcem větrných elektráren
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Zelená energetika
Trump jde tvrdě po větrných farmách. USA zaplatí miliardu dolarů za jejich konec
Rozhodnutí přichází v době rostoucích cen energií a narušení globálních dodávek. Kritici varují, že omezení obnovitelných zdrojů může situaci ještě zhoršit a zvýšit závislost na nestabilních trzích.
editor
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa dál stupňují tlak namířený proti větrné energetice. Nejnověji plánují vyplatit francouzské společnosti TotalEnergies zhruba 928 milionů dolarů (přes 20 miliard korun) za to, že zruší své projekty větrných parků u východního pobřeží USA a vzdá se dalších plánů v tomto sektoru.
Krok zapadá do širší změny americké energetické politiky, která se odklání od podpory obnovitelných zdrojů a naopak posiluje ropu a zemní plyn. Administrativa tím reaguje i na rostoucí ceny energií v důsledku geopolitického napětí a konfliktu na Blízkém východě. O chystaném kroku informuje ekonomický web Oilprice.com.
Větrná energie přitom v současnosti pokrývá zhruba deset procent americké spotřeby elektřiny a v posledních letech rychle rostla, mimo jiné díky podpoře předchozí administrativy. Podle řady analýz jde zároveň o jeden z nejlevnějších zdrojů nové elektřiny v USA.
Trump však dlouhodobě patří k jejím kritikům. Krátce po nástupu do úřadu loni pozastavil schvalování nových větrných projektů a opakovaně označil větrné elektrárny za drahé a nespolehlivé. Jeho administrativa také omezila federální podporu tohoto odvětví.
Trump vystupňoval útok na větrníky: podvod století a viník drahé energie
Plánovaná dohoda s TotalEnergies byla oznámena ministrem vnitra Dougem Burgumem na energetické konferenci CERAWeek v Houstonu.
Firma se v jejím rámci vzdá dvou offshore licencí u států New York a Severní Karolína. Vláda jí vrátí prostředky, které za ně zaplatila během vlády Joea Bidena.
Součástí dohody je i závazek TotalEnergies, že nebude rozvíjet nové projekty větrné energetiky v USA. Místo toho má investovat téměř miliardu dolarů do projektů zkapalněného zemního plynu v Texasu a do těžby ropy a plynu v Mexickém zálivu a břidlicových ložiscích.
Kritici označují krok za politicky motivovaný a varují před jeho dopady. Podle zástupců odvětví i ekologických organizací se tím omezují dostupné a relativně levné zdroje energie v době, kdy ceny elektřiny i paliv rostou.
„Platit za to, aby zmizela domácí a cenově dostupná energie, znamená větší tlak na účty domácností,“ uvedl například Sam Salustro z organizace Oceantic Network. Podobně varují i další experti, podle nichž tento krok prohloubí závislost USA na volatilních fosilních trzích.
Administrativa naopak argumentuje tím, že chce uvolnit prostředky vázané v projektech, které považuje za neefektivní, a nasměrovat je do stabilnějších zdrojů energie.
Navzdory tlaku vlády se však část větrných projektů v USA dál rozvíjí. Některé z nich podpořily soudy, které opakovaně zrušily rozhodnutí administrativy o jejich zastavení. Například projekt Vineyard Wind u pobřeží Massachusetts byl dokončen letos v březnu a další projekty pokračují.
Spor o budoucnost větrné energetiky tak v USA pokračuje v době, kdy se energetická bezpečnost i ceny dostávají do popředí politické i ekonomické debaty.
