Americký prezident Donald Trump
Shutterstock.com
Southern Interconnection
Trump rozehrál v Bosně velkou energetickou hru. V centru je miliardový plynovod
Washington chce v Bosně prosadit plynovod Southern Interconnection za zhruba 1,5 miliardy eur, který má zemi napojit na americký LNG přes Chorvatsko. Projekt ale provázejí kontroverze kolem americké firmy AAFS a jejích vazeb na lidi z okolí Donalda Trumpa.
editor
Energetický projekt za zhruba 1,5 miliardy eur (asi 37 miliard korun) se stal středem nové americké strategie v Bosně a Hercegovině. Washington podporuje plynovod Southern Interconnection, který má přivést do země americký LNG přes Chorvatsko a snížit závislost na ruském plynu.
Současně ale prosazuje soukromou firmu AAFS, jejíž vazby na lidi blízké prezidentu Donaldu Trumpovi vyvolávají otázky ohledně transparentnosti a střetu zájmů, píše teď globální energetický web Oilprice.com.
Southern Interconnection není nový nápad. Na jeho přípravě dlouhodobě spolupracují bosenská společnost BH Gas a chorvatský Plinacro.
Zlom přišel v listopadu 2025, kdy americké velvyslanectví navrhlo, aby výstavbu a provoz převzala americká soukromá firma. O čtyři dny později vznikla v americkém Wyomingu společnost AAFS Infrastructure and Energy.
Její spolumajitelé zahrnují Jesseho Binnalla, osobního právníka Donalda Trumpa, a Joea Flynna, bratra bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna.
Dalším významným členem je bosenský lobbista Amer Bekan. Všichni vlastníci ani zdroje financování firmy však nejsou veřejně známí.
AAFS navíc nemá zkušenosti s výstavbou a provozem velkých energetických projektů. Firma chce získat koncesi, zajistit financování a následně využít jiné společnosti pro samotnou výstavbu a provoz, píše web Oilprice.com.
Hra o Sarajevo
Přesto byla bez veřejného výběrového řízení postupně postavena do centra projektu. V dubnu bosenský parlament změnil zákon tak, aby z původní role ustoupila státní společnost BH Gas a AAFS získala klíčové postavení.
To vyvolává otázku, proč projekt nebyl nabídnut zkušeným mezinárodním firmám v otevřené soutěži. O projekt se zajímala například americká společnost Bechtel, která má s podobnou infrastrukturou desítky let zkušeností.
Americká iniciativa se navíc neomezuje na plynovod. AAFS navrhla také výstavbu tří plynových elektráren a usiluje o dlouhodobé koncese na provoz letišť v Sarajevu a Mostaru.
V případě Sarajeva jde o návrh na 30 let s možností prodloužení o dalších 20 let. Mostar už v červnu zahájil proces vedoucí k možné koncesi.
Energetický projekt se zároveň propojil s mnohem širším politickým bojem. Washington začal v roce 2025 zmírňovat tlak na Milorada Dodika, dlouholetého lídra bosenských Srbů, kterého USA dříve sankcionovaly kvůli útokům na státní instituce a Daytonský mírový systém. V říjnu 2025 Spojené státy ze sankčního seznamu odstranily Dodika, jeho děti a desítky dalších osob a firem.
Washington v Bosně rozehrál několik her najednou.
Dodik následně podpořil Southern Interconnection, zároveň však pokračuje v prosazování vlastních projektů. Jedním z nich je plynovod Eastern New Interconnection za zhruba 500 milionů eur, který má propojit Republiku srbskou se Srbskem a zachovat její napojení na ruský plyn. Dodik navíc obnovil separatistickou rétoriku a prohloubil vztahy s Moskvou.
Do sporu vstoupila také funkce vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu. Christian Schmidt, který měl mimořádné pravomoci podle takzvaných Bonnských pravomocí, odmítal řešit otázku státního majetku způsobem, který by podle kritiků vyhovoval Dodikovi a zároveň uvolnil cestu pro plynovod.
Schmidt v květnu 2026 oznámil rezignaci po silném tlaku Washingtonu. Spojené státy následně podpořily italského diplomata Antonia Zanardiho Landiho jako jeho nástupce.
Evropské státy v čele s Francií, Německem a Británií ale prosazují francouzského diplomata Reného Troccaze. Rada pro implementaci míru se zatím na novém vysokém představiteli nedohodla a úřad dočasně vede Schmidtův americký zástupce Louis Crishock.
Sirky a sud s prachem
Washington tak v Bosně rozehrál několik her najednou. Chce prosadit energetický projekt, který by skutečně mohl pomoci snížit závislost na Rusku, zároveň však kvůli němu podporuje firmu s neprůhlednou vlastnickou strukturou a vazbami na Trumpovo okolí.
A při snaze získat podporu pro plynovod zároveň posílil politika, který znovu zpochybňuje bosenský stát a udržuje úzké vztahy s Moskvou.
Výsledek je zatím nejistý. Americká strategie může Bosně přinést nový zdroj plynu a investice, stejně snadno ale může prohloubit její politickou nestabilitu. Spor o plynovod se tak stal součástí mnohem většího zápasu o to, kdo bude mít v poválečné Bosně skutečný vliv.
