Americký prezident vyhlásil větrným elektrárnám válku. Teď se jeho rétorika šíří Evropou a rezonuje u odpůrců zelené energie
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Od blackoutů po „jedovatou vodu“. Trumpův boj proti větrníkům dorazil do Evropy
Sociální sítě zaplavují tvrzení, že větrné elektrárny způsobují rakovinu, blackouty nebo ničí přírodu. Podle nové studie útoky na obnovitelné zdroje komplikují schvalování projektů a ohrožují energetickou bezpečnost EU.
editor
Evropa čelí nové vlně dezinformací namířených proti větrné energetice. Narativy známé z USA, kde Donald Trump dlouhodobě označuje větrníky za „podvod století“ nebo energii pro „hloupé lidi“, se rychle šíří i napříč evropskými sociálními sítěmi.
Podle studie britské společnosti CASM Technology, kterou si objednala organizace WindEurope, protivětrné kampaně během posledních dvou let výrazně rozrostly.
Více než 500 účtů na šesti sociálních platformách publikovalo desítky tisíc příspěvků tvrdících například to, že větrné elektrárny způsobují rakovinu, otravu pitné vody, blackouty nebo masivně ničí přírodu.
Nejaktivnější jsou podle studie uživatelé ve Švédsku, následovaní Francií, Norskem, Finskem, Británií a Německem. Právě severské země se stávají hlavním centrem odporu proti větrné energetice.
„Pokud dezinformace brání rozvoji obnovitelných zdrojů, máme vážný problém,“ uvedl mluvčí WindEurope Christoph Zipf, kterého cituje web Politico. Podle něj nejde jen o samotný průmysl, ale o energetickou bezpečnost Evropy.
Unie se totiž snaží snížit závislost na dovozu fosilních paliv, což se ukazuje jako klíčové zejména po výkyvech na trhu způsobených konfliktem na Blízkém východě a hrozbách kolem Hormuzského průlivu.
Výzkumníci upozorňují, že kampaně už nepůsobí jen online. Dezinformace často vyvolávají lokální odpor proti konkrétním projektům, vedou k odvoláním, soudním sporům a zdržení výstavby. V některých zemích, například ve Švédsku nebo Norsku, mají navíc obce pravomoc projekty zablokovat.
Blackouty i ochrana krajiny
Obsah kampaní se přitom liší podle regionů. Ve Skandinávii a Británii dominují obavy z blackoutů, vysokých cen elektřiny nebo nestability sítí.
V Norsku či Itálii se podle Politico více řeší ekologické dopady a ničení krajiny. Studie zároveň upozorňuje, že se evropské debaty stále více prolínají s americkými kulturními válkami a rétorikou namířenou proti „elitám“ nebo „globalistům“.
Autoři studie přímo neobviňují Rusko ani jiné státy, upozorňují ale na širší online ekosystém, kde se anti-green obsah prolíná s protiunijními, antivakcinačními nebo krajně pravicovými narativy.
Záchrana v nejisté době. Evropa má nový zdroj plynu se strategickým dopadem
Podle expertů je energetická závislost dlouhodobě geopolitickým nástrojem Moskvy, která nemá zájem na energeticky soběstačné Evropě.
Dopady jsou už viditelné. WindEurope upozorňuje na zpožděné nebo zrušené projekty v hodnotě miliard eur. Extrémním příkladem je Bulharsko, kde podle šéfa společnosti Element Power Nikoly Gazdova nevznikla nová větrná farma už dvanáct let.
Výzkumníci zároveň varují před další fází informační války: umělou inteligencí. Předběžná analýza ukázala, že některé AI modely při dotazech na větrnou energetiku citují právě dezinformační weby.
Podle expertů se tak boj o veřejné mínění může přesunout i do světa systémů umělé inteligence, které budou stále více ovlivňovat, jak lidé informace získávají a interpretují.
