Projekt horkovodu o maratonské délce 42 kilometrů směřuje do další fáze příprav. Pokud půjde všechno podle plánu, za šest let bude mít Česko další horkovod napájený z jaderné elektrárny.

Po projektu České Budějovice-Temelín k nim přibude i dvojnásobně delší trasa Brno-Dukovany. Co rozhodne o jeho úspěchu a kde jsou největší rizika? O tom jsme mluvili s generálním ředitelem Tepláren Brno Petrem Fajmonem.

Před třemi lety jste začali naplno připravovat horkovod z Dukovan do Brna. Co dnes považujete za největší důkaz, že projekt skutečně vznikne?

Myslím, že nejlepším důkazem je, že už dávno neřešíme, jestli projekt vznikne, ale jakým způsobem ho co nejlépe připravit a realizovat. Od podpisu memoranda mezi Teplárnami Brno a ČEZ v roce 2023 jsme urazili dlouhou cestu. O rok později projekt získal podporu státu prostřednictvím memoranda s vládou České republiky, následně jsme vybrali projektanty a správce stavby, proběhly rozsáhlé technické průzkumy a získali jsme rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí. Dnes už řešíme konkrétní trasování, projektovou dokumentaci, povolovací procesy a financování.

Proč vlastně Brno potřebuje horkovod z Dukovan?

Protože potřebujeme zajistit dlouhodobě dostupné, stabilní a nízkoemisní teplo pro statisíce lidí. Horkovod není jen nový zdroj tepla. Je to zásadní změna celé energetické koncepce města.

V čem konkrétně?

Dnes je velká část výroby tepla založena na zemním plynu. Ten bude v příštích letech ekonomicky i regulatorně stále více zatěžován. Naším cílem je diverzifikovat zdroje, snížit závislost na jednom palivu a současně splnit evropské i české klimatické cíle. Teplo z Dukovan nám umožní nahradit významnou část fosilních zdrojů a vytvořit mnohem odolnější systém zásobování teplem.

Když mluvíte o diverzifikaci, znamená to, že plyn z brněnské energetiky úplně zmizí?

Ne. Diverzifikace nikdy neznamená nahradit jednu závislost jinou. Naším cílem je mít více zdrojů, které se budou vzájemně doplňovat. Vedle tepla z Dukovan budou důležitou roli hrát nový moderní zdroj na biomasu, kogenerace, využití odpadního tepla nebo další nízkoemisní technologie. Pro představu – dnes používáme plyn k vytápění téměř z 60 %. Po dokončení horkovodu očekáváme, že využití plynu klesne na nějakých 7 %, zhruba 50 % bude tvořit právě horkovod, zbytek si rozdělí biomasa a energie z odpadu. Výhodou horkovodu tedy je, že do celé soustavy přináší stabilní základ.

Často zmiňujete energetickou bezpečnost. Není to už trochu frázovitý výraz?

Možná se používá často, ale poslední roky ukázaly, že nejde o prázdný pojem. Když se podíváte na vývoj cen energií po roce 2022, vidíte, jak rychle mohou geopolitické události zasáhnout domácnosti i firmy. Teplo z Dukovan je domácí zdroj. Nezávisí na dovozu plynu ani na výkyvech světových trhů. To je hodnota, která se v krizových situacích ukáže jako zásadní. Horkovod zajistí teplo na desítky let, tedy pro nás i pro příští generace.

Přitom nejde o projekt, který by sledovali jen lidé z české energetiky. Vy jste ho loni prezentoval na světové výstavě Expo v japonské Ósace. Jaké byly reakce?

Reakce byly poměrně pozitivní a potvrdily, že nejde jen o český projekt, ale o téma, které rezonuje i v mezinárodním energetickém prostředí. Využití tepla z jaderných elektráren pro zásobování měst zajímá i energetiky z jiných zemí a aktuálně je jedním z diskutovaných směrů dekarbonizace.

Po prezentaci nás oslovili zástupci firem i institucí z několika zemí, mimo jiné z Číny nebo Austrálie, které zajímaly technické i ekonomické parametry projektu. O horkovodu pravidelně jednáme také v Bruselu a Štrasburku, kde jej představujeme europoslancům i zástupcům klíčových evropských institucí. Pro řadu z nich je zajímavé především to, že nejde o teoretickou studii, ale o konkrétní projekt, který se připravuje k realizaci a může být inspirací pro další evropská města.

Čím si ten zájem vysvětlujete?

Podobných projektů není ve světě mnoho. Většina debat o jaderné energetice se soustředí na výrobu elektřiny. My ale ukazujeme, že významnou roli může hrát také při zásobování velkých měst teplem. Navíc se dnes řada zemí potýká se stejnými otázkami jako my – jak snížit závislost na fosilních palivech, jak zajistit stabilní ceny energie a jak zvládnout dekarbonizaci bez negativních dopadů na průmysl nebo domácnosti. V tom je náš projekt zajímavý a inspirativní i za hranicemi České republiky.

V jaké fázi je projekt dnes?

Pro projekt je klíčový vznik samostatné distribuční společnosti je standardním krokem u podobně rozsáhlých energetických projektů. Založili jsme proto dceřinou společnost Teplárny Brno Distribuce, která bude odpovídat za rozvoj a provoz distribuční soustavy a zároveň za realizaci horkovodu. Naplno začne fungovat letos na podzim.

Bez ní byste projekt nezvládli?

O tom to není. Oddělení výroby od distribuce je jednou z podmínek pro získání dotace. Díky nově vzniklé společnosti bude mít projekt vlastní organizační i manažerské zázemí pro další etapy přípravy i samotnou výstavbu. Na trase mimo Brno, tedy v extravilánu, už totiž dokončujeme umístění koridoru horkovodu a pokračuje i projektování dalších stupňů dokumentace. Současně běží příprava jednotlivých úseků v Brně. Probíhají geodetické, biologické, archeologické a další průzkumy. Zjednodušeně řečeno: připravujeme vše potřebné k tomu, aby bylo možné zahájit majetkoprávní přípravu a následně stavební řízení, a potřebujeme k tomu mít samostatnou řídící strukturu.

Jak vypadá harmonogram dalších let?

Roky 2026 a 2027 budou ve znamení projektování a získávání potřebných povolení. Následovat bude majetkoprávní příprava. V roce 2027 bychom chtěli vypsat soutěž na zhotovitele stavby a následně zahájit výstavbu. Dokončení stavby a provoz předpokládáme kolem roku 2032.

Projekt je vyčíslen na bezmála 18 miliard korun, zhruba 3 miliardy jdou za společností ČEZ. Kde na něj vezmete peníze?

Počítáme s kombinací dotačních prostředků, vlastních zdrojů a bankovního financování. Klíčovou roli hraje dotační podpora ze Státního fondu životního prostředí. Konkrétně máme přislíbenou částku ve výši 10,5 miliard korun z Modernizačního fondu. Projekt už úspěšně prošel prvním kolem hodnocení a nyní pokračuje další fáze procesu. Pokud bude financování potvrzeno v očekávaném rozsahu, zásadně to zlepší ekonomiku celého projektu.

Kritici upozorňují, že jde o mimořádně drahý projekt s návratností v horizontu desítek let. Není to příliš velké riziko?

Podobně rozsáhlé infrastrukturní projekty se vždy posuzují v dlouhodobém horizontu. Kdybychom stejnou logikou hodnotili dálnice, vodovody nebo elektrické přenosové soustavy, nikdy by nevznikly. Musíme se dívat na celý životní cyklus projektu. Vedle ekonomiky je potřeba započítat energetickou bezpečnost, dekarbonizaci a stabilitu dodávek. Právě v tomto širším pohledu projekt dává smysl.

Co když stát nebo Evropská unie nakonec neposkytnou očekávanou podporu?

To je samozřejmě jeden ze scénářů, se kterým musíme pracovat. Proto se od začátku věnujeme nejen technické přípravě projektu, ale také jeho financování a jednáme s řadou partnerů o možných zdrojích financování.

Je ale potřeba otevřeně říct, že u projektu tohoto rozsahu hraje veřejná podpora zásadní roli. Ostatně právě s ní počítá i ekonomický model, na jehož základě byla podpora z Modernizačního fondu posuzována. Proto považujeme rozhodnutí o poskytnutí dotace za velmi důležitý krok.

Současně platí, že projekt odpovídá dlouhodobým energetickým prioritám České republiky i Evropské unie. Právě proto věříme, že se podaří vytvořit podmínky pro jeho realizaci.

Co by se muselo stát, aby horkovod z Dukovan do Brna nakonec nevznikl?

Každý projekt této velikosti s sebou nese určitá rizika a nebylo by poctivé tvrdit opak. Bavíme se o strategické investici, jejíž příprava trvá řadu let a která se odehrává v prostředí proměnlivé legislativy, ekonomických podmínek i energetické politiky. Klíčové bude úspěšně dokončit povolovací procesy, zajistit financování a následně zvládnout samotnou realizaci stavby.

Zároveň je ale potřeba říct, že projekt dnes stojí na výrazně pevnějších základech než před několika lety. Má za sebou rozsáhlé technické a ekonomické analýzy, podporu města Brna, státu i klíčových partnerů a zapadá do dlouhodobého směřování české energetiky směrem k větší energetické bezpečnosti a dekarbonizaci. Technické i ekonomické analýzy ukázaly, že využití tepla z Dukovan pro Brno smysl dává. Teď je na nás, abychom projekt úspěšně dokončili.