Firmy patřící do Big Tech
Shutterstock.com
Zhodnocení peněz
Kam investovat v éře AI: proč vsadit na lídry a být opatrný u „příběhových“ akcií
Akciové trhy v čele s technologickými firmami dál lámou rekordy poháněné boomem kolem umělé inteligence. Rychlý růst ale otevírá otázku, zda nejde o další investiční bublinu. Do čeho se vyplatí investovat, a kde je naopak lepší být opatrný?
Pavel Peterka
Akciové trhy zažívají v posledních letech významný růst. Dle Bloomberg World indexu, který sleduje vývoj globálních akcií s velkou a střední kapitalizací, rostla jejich dolarová hodnota v loňském roce zhruba o 20 %. Výjimkou samozřejmě nejsou ani USA. Tamní akciové indexy v čele s S & P 500, Nasdaq a Dow Jones překonávaly v průběhu roku 2025 pravidelně historická maxima. Rok pak zakončila většina indexů poblíž svých maxim. Významnou část tlaku na růst hodnoty akciových indexů můžeme najít u technologických firem.
I proto se nyní rojí spekulace a varování o nafukování další investiční bubliny a obavy z nadhodnocení technologických firem, které obvykle předcházejí výraznou korekci. Tedy pokles cen hodnoty těchto akcií.
Proč akciové indexy sledujeme?
Protože fungují jako teploměry trhu. Je to jedna hodnota, která shrnuje vývoj ceny vybraných skupin akcií na základě předem daných pravidel, což nám dává rychlý a srozumitelný přehled. Například často zmiňované S & P 500 je indexem, který sleduje zhruba 500 největších a nejvýznamnějších veřejně obchodovaných amerických firem, jež působí v řadě různých sektorů. Index nám tak umožňuje komplexnější pohled na vývoj trhu než sledování cen pár vybraných akcií. Zajímavé je, že někdy je v S & P 500 firem o trochu více než 500 a jindy méně, a to podle naplnění předem daných pravidel. V době vzniku tohoto textu obsahuje index 503 firem.
Změna pravidel
Pravidla pro sledování výkonnosti trhů se ale v posledních letech trochu mění. Nelze už jen slepě sledovat indexy, protože například zhruba tři čtvrtiny zisků indexu S & P 500 mezi lety 2022 a2025 zajistilo pouze sedm akciových titulů, a to tzv. Velkolepá sedmička. Tam patří veskrze technologické společnosti Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Nvidia, Meta a Tesla. V obvyklých časech jsme při pohledu na růst hodnoty pětistovky nejvýznamnějších veřejně obchodovaných firmem mohli vcelku s klidem zhodnotit, že se trhu v USA daří. Nyní, kdy většinu růstu táhnou technologie, je situace o něco komplikovanější.
Co pohání technologický optimismus?
Spouštěčem euforie byl průlom v AI, kdy byl představen ChatGPT a řada dalších modelů, které odstartovaly investiční horečku. Investoři se snažili a snaží svézt na očekávaném budoucím úspěchu těchto technologií a spodem i vrchem vkládají stovky miliard dolarů do firem, které se byť jen mihnou kolem sektoru AI. Technologické společnosti vlivem významného růstu poptávky na trhu kolikrát i znásobily vlastní tržní kapitalizaci, a to několikrát během pár měsíců. Podobná je situace okolo startupů, kde zhruba 50 % všech globálních venture kapitálových investic mířilo do AI startupů. Investoři chtějí vlastnit kusy firem, až začnou produkovat další novinky. Třeba i s širším praktickým využitím.
Co když to nevyjde?
Řada investorů a analytiků však poukazuje na fakt, že naplnění velkých očekávání od technologických firem není zaručené. Sektor může narazit na řadu problémů a překážek a zpomalit. Už nyní umíme pojmenovat rizika technologického sektoru v podobě úrovně úrokových sazeb a nákladů financování, výrobních kapacit a úzkých hrdel u čipů, růstu spotřeby elektrické energie, geopolitických problémů či exportních restrikcí nejen u klíčových surovin a materiálů, možných změn regulatorního prostředí, kyberbezpečnosti a konkurenčního tlaku.
Nad očekávání silnější naplnění jednotlivých rizik by mohlo vést k ochlazení očekávání trhu o budoucnosti odvětví, což běžně vede k poklesu cen akcií. Nemusí se přitom jednat o problém na úrovni jednotlivých sektorů, ale třeba i u konkrétních firem. Firmy jako Palantir nebo Snowflake se obchodují za trojciferné násobky očekávaných budoucích zisků. Případné klopýtnutí by pravděpodobně vedlo k propadu jejich ceny, což by mohlo přinést nervozitu celému trhu.
Paralely s dotcom bublinou z přelomu tisíciletí?
Bublina na trzích vzniká, když ceny aktiv rostou výrazně rychleji, než co je možné rozumně obhájit reálnými výsledky firem, protože investoři sázejí na to, že někdo další nakoupí ještě dráž a cena poroste. Bublina má často reálný základ v podobě skutečně revoluční technologie. Problém nastává, když investoři přestřelí svá očekávání.
V pozdních 90. letech vrcholila euforie z rozvoje internetu. Technologické tituly rostly dvouciferným tempem. Lidé očekávali od internetu velké věci. A velké věci také internet přinesl. Proč tedy praskla bublina? Protože investice proudily i do firem bez silného základu, bez reálných tržeb a s obrovským očekáváním. Spojení firmy s fenoménem internetu nezaručuje její úspěch, přestože technologie sama o sobě úspěšná je a revoluci přináší. Něco podobného platí v AI. Po splasknutí dotcom bubliny odmazal technologický index Nasdaq zhruba 77 % a z akciových trhů „zmizelo“ zhruba 5 tisíc miliard dolarů hodnoty.
Proč to (ještě) dnes (pravděpodobně) není bublina
AI je částí investorů vnímána jako fenomén této dekády. Podobně jako internet v 90. letech. Bojí se proto podobného průběhu, protože i AI vede k velké euforii na trzích a obchodníci nakupují za vysoké ceny, neboť se bojí promarnit příležitost být u něčeho velkého.
Jenže současná situace je velmi odlišná. Před splasknutím dotcom bubliny dominovaly tržnímu optimismu nové internetové firmy s nejasným byznys modelem a bez silných zisků. Dnes jsou to etablované a zralé korporace, které mají robustní zisky, významné marže, silné konkurenční výhody, silné cash flow.
AI technologie zároveň přichází do připravené infrastruktury, kdy firmy i jednotlivci mohou AI bez větších potíží používat. Naproti tomu v devadesátkách se lidé na internet teprve postupně připojovali, což omezovalo prostor pro zisky internetových firem.
Velkolepá sedmička nabízí robustní čísla spíše než vzdušné zámky
Výsledky hospodaření Velkolepé sedmičky kvartál co kvartál naplňují či překonávají velmi optimistická očekávání trhů. Ano, například Palantir se obchoduje na trojciferných násobcích, což je až příliš optimistická hodnota. Ale třeba podstatně větší společnosti jako Nvidia, Alphabet či Microsoft se obchodují okolo třicetinásobku očekávaných zisků či pod ním, což jen stěží ukazuje na bublinu.
Nejedná se o masovou akci jako v době dotcom, kdy investice plynuly do všech možných sektorů. Internetová euforie tak vedla i k investicím mimo internetové sektory, kde optimistická očekávání ani nemohla stát na nové technologii. Nyní se jedná spíše o přecenění hodnoty technologického sektoru, který má velký potenciál měnit budoucnost a vydělávat stovky miliard dolarů.
Podívejme se na TOP 10 společností dle tržní kapitalizace v indexu S & P 500 dnes a před prasknutím bubliny. V roce 1999, rok před prasknutím bubliny, byla polovina horní desítky tvořena firmami mimo technologický sektor. Dnes je hned prvních osm nejhodnotnějších firem technologických. Růst hodnoty akcií v souvislosti s technologickým pokrokem je tak v technologickém sektoru v etablovaných firmách. V roce 2026 je tudíž nějaké splasknutí bubliny velmi nepravděpodobné. Podobně v několika dalších letech. Nelze však vyloučit pokles cen na trzích vlivem naplnění dílčích rizik. To sice způsobí díru v investičním portfoliu, ale zase vytvoří prostor pro další nákup.
Autor je hlavní ekonom a analytik XTB
