Švýcarský startup vyrábí syntetický benzin s oktanovým číslem 95

Švýcarský startup vyrábí syntetický benzin s oktanovým číslem 95

Shutterstock.com

Elektromobily nemusí být jedinou cestou. Švýcaři vyvíjejí benzin z obnovitelných zdrojů

Spalovací motory možná ještě neřekly poslední slovo. Švýcarský startup Gota Energy vyvinul syntetický benzin, který má dosahovat oktanového čísla 95 a být použitelný v současných automobilech bez úprav motoru nebo palivové soustavy.

msk

Palivo už vzniká v předvýrobním zařízení, zatím však pouze v objemu přibližně deset tisíc litrů ročně. Firma chce v další fázi zvýšit kapacitu na jeden milion litrů a následně ověřit, zda lze výrobu rozšířit na skutečně průmyslovou úroveň.

Nejdůležitější otázka zatím zůstává bez odpovědi. Gota Energy tvrdí, že její postup může být levnější než běžná výroba e-paliv, konkrétní cenu za litr však dosud nezveřejnila.

Palivo pro auta, která už jezdí

Syntetický benzin má jednu zásadní výhodu: nemusí vyžadovat výměnu automobilu ani budování nové infrastruktury. Podle firmy jej lze skladovat, přepravovat a tankovat podobně jako konvenční palivo vyrobené z ropy.

Laboratorní zkoušky podle společnosti potvrdily, že výsledná směs odpovídá běžnému benzinu s oktanovým číslem 95. To by znamenalo, že by ji bylo možné používat ve stávajících vozech bez technických úprav.

Právě existující vozový park je jedním z hlavních argumentů zastánců syntetických paliv. I kdyby prodej elektromobilů rychle rostl, na světových silnicích budou ještě desítky let jezdit stovky milionů benzinových a naftových aut.

Jejich okamžitá náhrada není technicky ani ekonomicky reálná. Palivo s nižší uhlíkovou stopou by proto mohlo snižovat emise také u automobilů, které už byly vyrobeny.

Z malých molekul vznikne benzin

Startup založili chemická inženýrka Alessia Cesariniová a její kolega Ali Saadun. Jejich technologie využívá alkoholy pocházející z obnovitelných zdrojů, například metanol nebo etanol.

Ty mohou vznikat z oxidu uhličitého zachyceného z atmosféry nebo z biologických zdrojů. Následným chemickým zpracováním se alkohol přemění na jednodušší plynné látky, například etylen a propylen.

Ty pak vstupují do reaktoru, kde je speciální katalyzátor spojuje do delších uhlovodíkových řetězců. Výsledkem je kapalná směs, která se svým molekulárním složením blíží běžnému automobilovému benzinu.

Proces se označuje jako oligomerizace. Cesariniová jej přirovnává ke stavebnici Lego: katalyzátor spojuje malé molekulární díly do větších celků s požadovanými vlastnostmi. Právě složení katalyzátoru je klíčovým know-how společnosti a firma jeho přesnou podobu nezveřejňuje.

Levnější než běžná e-paliva?

Syntetická paliva nejsou novinkou. Jejich širšímu rozšíření ale brání především vysoká spotřeba elektřiny a tím i výsledná cena.

Klasická e-paliva obvykle vznikají kombinací zeleného vodíku a zachyceného oxidu uhličitého. Výroba vodíku elektrolýzou je energeticky náročná a při dalších chemických přeměnách se část energie ztrácí.

Gota Energy tvrdí, že její proces některé nákladné a energeticky náročné kroky vynechává. Speciální katalyzátor má celý postup zjednodušit natolik, že by při velkých výrobních objemech mohl být výsledný benzin cenově konkurenceschopný fosilnímu palivu.

To je však zatím pouze předpoklad. Firma nezveřejnila podrobnou energetickou bilanci ani konečné výrobní náklady. Současný laboratorní provoz navíc nelze srovnávat s rafineriemi produkujícími miliardy litrů paliv ročně.

Rozhodující proto bude, zda technologie bude fungovat stejně spolehlivě i ve výrazně větším měřítku.

Z deseti tisíc litrů k milionu

Prototyp výrobního zařízení funguje ve výzkumném centru švýcarského institutu Empa. Jeho roční kapacita dosahuje přibližně deset tisíc litrů.

To stačí k testování vlastností paliva, dlouhodobého skladování nebo jeho chování v motorech. Pro zásobování běžných čerpacích stanic jde ale o zanedbatelné množství.

Dalším cílem je zvýšit produkci na milion litrů ročně. Firma získala možnost využít existující průmyslové zařízení, takže nemusí budovat celou mezilehlou výrobní linku od začátku.

Ani milion litrů by však nepředstavoval masovou produkci. Plnohodnotný komerční provoz by podle dostupných odhadů vyžadoval investice v řádu desítek milionů švýcarských franků.

První praktické využití plánuje společnost v lesnictví. V omezeném počtu strojů lze palivo testovat v kontrolovaném prostředí bez nutnosti zásobovat rozsáhlou distribuční síť.

Spalovací motory po roce 2035

Syntetická paliva získávají pozornost také kvůli budoucím evropským pravidlům pro automobilový průmysl. Evropská unie počítá po roce 2035 s výrazným omezením prodeje nových automobilů produkujících emise oxidu uhličitého.

Současně se ale diskutuje o výjimce pro vozy schopné jezdit výhradně na klimaticky neutrální syntetická paliva. Její praktická podoba, způsob kontroly i dostupnost paliva však stále nejsou definitivně vyřešeny.

E-paliva navíc nemusí být používána jen samostatně. Mohla by se také přimíchávat do klasického benzinu, podobně jako se dnes používají některá biopaliva. To by umožnilo postupné snižování podílu ropy bez nutnosti okamžitě změnit celý dopravní systém.

O výsledku rozhodnou cena a emise

Technická použitelnost sama o sobě nestačí. Skutečný klimatický přínos syntetického paliva závisí na tom, odkud pochází elektřina, oxid uhličitý i alkohol použitý při výrobě.

Pokud by závod využíval elektřinu z uhlí nebo plynu, výsledná emisní bilance by mohla být výrazně horší, než jakou naznačuje označení „syntetické palivo“. Důležitá bude také spotřeba vody, přeprava vstupních surovin a celková energetická účinnost.

Gota Energy tak představila technologii, která může nabídnout další možnost pro snižování spotřeby ropy. Zatím však jde o ranou fázi vývoje, nikoli o palivo připravené zaplavit evropské čerpací stanice.

O jeho budoucnosti rozhodne především to, zda se podaří zvýšit výrobu, udržet nízkou uhlíkovou stopu a stlačit cenu na úroveň, kterou budou ochotni přijmout běžní motoristé.