ilustrační foto
Shutterstock.com
Švédsko nacvičovalo pohřbívání 500 padlých. Na válku se připravuje i civilní sektor
Švédští vojáci nacvičovali scénář, který země nezkoušela od 50. let minulého století: jak v případě války převzít, identifikovat a dočasně pohřbít stovky padlých. Během rozsáhlého cvičení Aurora 26 představovalo 500 figurín a naplněných vaků mrtvé švédské, spojenecké i nepřátelské vojáky. Nácvik je součástí mnohem širší proměny země, která po vstupu do NATO obnovuje systém totální obrany a počítá i s nejhoršími válečnými scénáři.
šéfredaktor
Cvičení proběhlo u Väddö severně od Stockholmu. Švédská armáda podle svého oficiálního popisu operace nacvičovala dočasné pohřbení 500 fiktivně padlých vojáků a námořníků. Podobný rozsah takzvané válečné pohřební služby země neprocvičovala od 50. let. Figuranti představovali vlastní vojáky, příslušníky spojeneckých armád NATO i nepřítele.
Nácvik přitom nezačínal až u hrobu. Vojáci transportovali fiktivně padlé z pobřeží za simulované bojové situace, používali skutečné transportní vaky a následně je předávali dalším složkám. Zapojily se švédské ozbrojené síly, Švédská církev, daňová správa a úřad pro odvody a testování branců. U kostela ve Väddö pak proběhla nábožensky neutrální ceremonie a dočasné uložení těl.
Stovky lidí řešily, co se stane po bitvě
Rozsah operace potvrzuje také studie publikovaná 28. srpna v odborném časopise Frontiers in Psychiatry. Podle ní se do nácviku zapojilo více než 300 příslušníků armády spolu s civilními institucemi. Cvičila se celá cesta od získání těla přes jeho identifikaci a evidenci až po pohřbení. Výzkumníci zároveň upozorňují, že realistické provedení bylo pro část účastníků psychicky náročné a odhalilo slabá místa v logistice, administrativě i připravenosti personálu.
Samotná Aurora 26 byla největším švédským vojenským cvičením roku. Od 27. dubna do 13. května se jí účastnilo přibližně 18 tisíc vojáků ze 13 zemí. Cvičilo se na velké části území Švédska, především na jihu země a strategicky významném ostrově Gotland. Šlo zároveň o první velké cvičení celé švédské armády poté, co se země stala plnohodnotným členem NATO.
Připravené hroby až pro pět procent obyvatel
Samostatnou kapitolou švédské válečné připravenosti jsou civilní pohřby. Švédská církev jako jeden z hlavních provozovatelů pohřební infrastruktury počítá v krizových plánech s možností rychle zajistit kapacitu pro pohřbení až pěti procent obyvatel. Při současné populaci země jde řádově o půl milionu lidí. Jednotlivé farnosti mají proto v rámci krizové připravenosti počítat i s pozemky použitelnými pro civilisty, vlastní vojáky i nepřátelské padlé.
Toto číslo ale není odhadem očekávaných obětí případné války a nesouvisí přímo s 500 padlými nacvičovanými během Aurory. Jde o starší krizový plánovací parametr, jehož smyslem je zajistit, aby pohřební systém fungoval i v extrémní situaci. Euronews na tento rozdíl výslovně upozorňuje.
Cvičení zapadá do mnohem širší změny švédské bezpečnostní politiky. Stockholm po ruské invazi na Ukrajinu opustil dlouholetou vojenskou neutralitu a 7. března 2024 vstoupil do NATO. Vláda dnes označuje probíhající obnovu vojenské i civilní připravenosti za největší posílení švédské totální obrany od 50. let. V roce 2026 má samotná vojenská obrana k dispozici 175 miliard švédských korun a výdaje podle metodiky NATO odpovídají přibližně 2,8 procenta HDP.
Nácvik pohřbívání stovek vojáků je tak jedním z nejméně příjemných, ale zároveň nejvýmluvnějších symbolů proměny Švédska. Země už necvičí pouze to, jak válku vést. Připravuje instituce i na to, jak zvládnout její následky.
