Náklady zrušení superhrubé mzdy pro státní rozpočet se každoročně zvyšují
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Zrušení superhrubé mzdy stojí stát už 122 miliard ročně, náklady dál rostou
Rozpočtové dopady daňové změny z roku 2021 se s postupem času prohlubují. K původnímu výpadku příjmů se přidávají rostoucí úrokové náklady, které celkovou zátěž pro státní finance dál navyšují.
čtk
Náklady zrušení superhrubé mzdy pro státní rozpočet se každoročně zvyšují, letos činí 122 miliard korun. Kromě daňových výpadků k tomu přispívají i rostoucí splátky úroků za výpůjčky, kterými stát v minulých letech chybějící peníze pokrýval. Vyplývá to z analýzy institutu IDEA při CERGE-EI. Superhrubou mzdu jako základ zdanění Česko zrušilo k 1. lednu 2021.
Při zdanění superhrubé mzdy se jako základ pro výpočet daně přičítaly k hrubé mzdě ještě odvody placené zaměstnavatelem. Změna zdanění, kterou schválili poslanci tehdy vládního ANO a tehdy opozičních ODS a SPD, zavedla jako základ daně hrubou mzdu, zároveň ponechala daňovou sazbu na 15 procentech. Podle institutu IDEA díky tomu výrazně klesla daň z příjmu fyzických osob s výjimkou nízkopříjmových skupin, které čerpaly daňová zvýhodnění.
Zrušení superhrubé mzdy podle analýzy v roce 2021 znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu 80 miliard korun. V letošním roce tato částka narostla na 117 miliard korun v důsledku zvyšování mezd a platů. Objem splácených úroků za dodatečně vypůjčené peníze kvůli zrušení superhrubé mzdy letos podle analýzy dosáhl pět miliard korun.
„Částka odpovídající 122 miliardám korun výpadku příjmů v roce 2026 by umožnila téměř čtyřnásobné navýšení výdajů na vědu a výzkum. Pouhá čtvrtina výpadku by stačila na zvýšení relativních platů učitelů na dlouho planě slibovaných 130 procent průměrné mzdy v ekonomice. Česku by umožnila naplnit mezinárodní závazek obraných výdajů na úrovni 3,5 procenta (hrubého domácího produktu),“ uvedl spoluautor analýzy Daniel Münich.
Materiál také upozorňuje, že náklady zrušení superhrubé mzdy přispívají k růstu zadlužení Česka. Zatímco v roce 2020 byla míra zadlužení 35 procent hrubého domácího produktu (HDP), letos by měla dosáhnout 45 procent HDP. Bez výpadku příjmů a růstu úrokových nákladů by se podle analýzy držela míra zadlužení pod 39 procenty HDP.
