Superdávka nahrazuje příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti.
Shutterstock.com
Superdávka má první vážný problém. Podpora klesá většině příjemců, ukazují data ministerstva
Analýzy ministerstva práce ukazují, že po přepočtu dosavadních dávek na novou superdávku by si pohoršilo 57 procent příjemců. Pětině domácností by po zaplacení bydlení nezůstalo ani životní minimum. Ministr práce Aleš Juchelka proto chystá úpravy podpory na bydlení a rozšíření okruhu zranitelných osob.
Hrot24, čtk
,
Nová superdávka měla sociální systém zjednodušit. První širší přepočty ale ukazují, že bez dalších úprav může pro velkou část domácností znamenat citelný pokles podpory.
Podle analýzy ministerstva práce založené na údajích zhruba 155 500 domácností by po přechodu na superdávku dostávalo méně peněz 57 procent dosavadních příjemců. Další analýza u 128 400 domácností ukázala ještě citlivější údaj: pětině z nich by po odečtení nákladů na bydlení nezůstalo z příjmu ani se superdávkou životní minimum.
To je politicky i sociálně výbušné zjištění. Superdávka má nahradit čtyři dosavadní podpory: příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Její smysl měl být v jednodušší žádosti, přehlednějším posuzování příjmů a majetku a větší motivaci k práci. Jenže nový systém se nyní střetává s realitou nákladů na bydlení a složením domácností.
Většina si pohorší
Ministerská data ukazují, že propady nejsou okrajové. Více než 22 500 příjemců by podle přepočtu přišlo o více než 3500 korun měsíčně. Dalších 23 400 domácností by ztratilo 2001 až 3500 korun.
Na druhé straně existuje i skupina, která si výrazně polepší. Zhruba 21 300 domácností by podle analýzy dostávalo o více než 3500 korun více než dosud. To potvrzuje, že superdávka není plošným škrtacím nástrojem. Přerozděluje podporu jinak. Problém je, že u významné části domácností to znamená pokles, který může být v běžném rozpočtu zásadní.
Propad se podle ministerstva týká různých typů domácností. Netýká se tedy jen jedné úzké skupiny. Dopadá na samotné seniory i početnější rodiny. Nastavení vychází relativně příznivě pro samoživitele s dětmi do sedmi let, u starších dětí ale podpora prudce klesá a situace rodin se zhoršuje.
Právě toto rozlišení se nyní může stát jedním z hlavních bodů politické opravy.
Bydlení jako slabé místo systému
Ministerstvo samo připouští, že kvůli zjištěným dopadům je nutné přenastavit podporu na bydlení. Současné normativy, tedy stropy uznatelných nákladů na bydlení, podle něj neodpovídají dostatečně realitě.
Dnes se částky rozlišují podle tří velikostních kategorií obcí: do 69 999 obyvatel, nad 70 000 obyvatel a samostatně pro Prahu a Brno. Podle ministra práce Aleše Juchelky by se měly nastavit přesněji. Ve hře je varianta, že by se nově stanovovaly podle okresů.
To by dávalo větší logiku. Ceny bydlení se totiž neliší jen mezi Prahou, Brnem a zbytkem republiky. Rozdíly jsou výrazné i mezi okresy, regionálními centry, příměstskými oblastmi a menšími městy. Pokud systém pracuje s příliš hrubými kategoriemi, může některé domácnosti podhodnocovat.
Právě bydlení je v sociálním systému klíčové. U nízkopříjmových domácností často rozhoduje o tom, zda po zaplacení nájmu, energií a služeb zůstane dost peněz na základní životní náklady. Pokud pětině analyzovaných domácností nezbývá ani životní minimum, není to jen technický problém výpočtu. Je to signál, že nová dávka může selhat u části těch, které má chránit nejvíce.
Zranitelní mají být širší skupina
Druhou chystanou změnou je rozšíření skupiny zranitelných osob. Dnes se zvýhodněné nastavení vztahuje mimo jiné na samoživitele a samoživitelky s dětmi do sedmi let. Podle dostupných informací by se hranice mohla posunout až na děti do 15 let.
Juchelka uvedl, že na těchto úpravách existuje „bazální shoda“. Pokud se změna prosadí, mohla by zmírnit dopady superdávky na domácnosti se staršími dětmi, které podle analýz patří mezi ohrožené skupiny.
Opoziční poslanci chtějí podle dostupných informací do úprav doplnit také další změny. Mluví se například o zohlednění insolvenčních srážek při výpočtu dávky, úpravě částky na dítě nebo změně nastavení příjmů u osob samostatně výdělečně činných.
Debata se tak rychle posouvá od samotného zavedení superdávky k opravě jejích parametrů. A to ještě dříve, než většina dosavadních příjemců novou podporu skutečně dostane.
Konec práce do 67? Juchelka chce důchod v 65, vyšší valorizace i bonusy pro pracující seniory
Dosavadní příjemci dostanou superdávku poprvé v srpnu
Superdávku zatím pobírají pouze noví žadatelé. Dosavadní příjemci dávek, kteří o novou podporu požádali do konce loňského roku, ji mají obdržet poprvé v srpnu. Do té doby pobírají dosavadní výši podpory.
Toto načasování je důležité. Politici mají ještě několik týdnů na to, aby do systému zasáhli dříve, než se propady plně projeví v peněženkách domácností. Zástupci ministerstva už dříve připouštěli, že pokud by některým domácnostem částka výrazně klesla, mohla by pomoci mimořádná okamžitá pomoc. To je ale spíše nouzový ventil než systémové řešení.
Juchelka chce změnu normativů a rozšíření skupiny zranitelných navrhnout jako poslanec do novely o státní sociální podpoře, která zvyšuje rodičovskou. Zároveň chce prosadit zkrácení lhůt pro projednávání.
Sněmovna by tak mohla normu schvalovat začátkem července. Ministr chce o změnách jednat i se šéfy senátorských klubů, aby Senát předlohu schválil do konce července. Prezident by ji pak mohl dostat k podpisu v srpnu a změny v superdávce by mohly platit od října.