Rýn zažil brutální sucho již v roce 2022.
Shutterstock.com
Evropě dochází voda. Nízký Rýn zdražuje dopravu, sucho tlačí na průmysl, energetiku i zemědělství
Evropské sucho už není jen problémem zemědělců a vyschlých trávníků. Extrémně nízké hladiny Rýna omezují nákladní dopravu do průmyslového srdce Německa, nedostatek vody zasahuje výrobu elektřiny a vysušená půda zhoršuje vyhlídky části letošní úrody.
šéfredaktor
Polovina území Evropské unie a Británie byla na konci července v některém stupni sucha. Ekonomický účet se přitom neplatí pouze během jednoho horkého léta. Novější výzkumy ukazují, že dlouhá období sucha mohou brzdit investice a hospodářský růst ještě několik let poté, co se déšť vrátí. A Česko stojí uprostřed stejného problému: od začátku roku zde spadlo nejméně srážek za srovnatelné období od roku 1961.
Na Rýnu lze letos ekonomii sucha sledovat prakticky v přímém přenosu.
Na strategickém vodočtu v německém Kaubu se hladina v polovině srpna pohybovala v jednociferných centimetrových hodnotách, hluboko pod takzvaným ekvivalentním vodním stavem 77 centimetrů používaným při plánování plavby. Německý Spolkový ústav hydrologie současně upozorňuje, že nízká voda zasahuje všechny německé říční systémy a na řadě míst se dostala na úroveň dosavadních minim.
Pro nákladní loď to neznamená, že po Rýnu zbývá několik centimetrů vody. Údaj na vodočtu není skutečnou hloubkou plavební dráhy. Znamená ale méně vody pod kýlem a tím výrazně nižší množství nákladu, které může plavidlo bezpečně převézt. Německé úřady ostatně uvádějí pro Kaub při ekvivalentním stavu 77 centimetrů referenční hloubku plavební dráhy 190 centimetrů.
A právě zde se meteorologický problém mění v ekonomický.
Sucho a vedra ničí německou úrodu. Ztráty mohou dosáhnout 15 miliard korun
Rýn mění sucho v problém německého průmyslu
Rýn je nejdůležitější vnitrozemskou vodní cestou Německa a západní Evropy. Spojuje Rotterdam s průmyslovými oblastmi Německa a po řece se přepravují paliva, chemikálie, stavební materiály i další objemné suroviny, u nichž je říční doprava obtížně nahraditelná kamiony.
Za současných podmínek jsou podle informací Financial Times nákladní lodě na některých trasách plněny jen zhruba na 30 procent své kapacity, aby při nízké vodě nenajely na dno. Pro obsluhu toku je kvůli tomu potřeba přibližně stovka dodatečných člunů týdně, a ani ty nedokážou převézt stejný objem jako za normálního stavu.
Nejde o teoretické riziko. Německo si podobný experiment už jednou nedobrovolně vyzkoušelo.
Výzkum Kielského institutu pro světovou ekonomiku ukázal, že pokud Rýn vykazuje nízkou vodu po celý měsíc, německá průmyslová výroba klesá přibližně o jedno procento. Během extrémního sucha roku 2018 dosáhl podle modelu největší dopad v listopadu: průmyslová výroba byla asi o 1,5 procenta nižší, než by odpovídalo scénáři bez nízké vody. Vzhledem k váze průmyslu v německé ekonomice autoři odhadli odpovídající zásah do HDP na téměř 0,4 procenta.
Problém je v tom, že objem říční přepravy nelze během několika dnů jednoduše přesunout na silnice a železnice. Kielský výzkum nenašel důkaz o dostatečně velkém nárůstu silniční či železniční přepravy, který by výpadek lodí v krátkém období kompenzoval.
Letošní situace navíc přišla nezvykle brzy. Německý Spolkový ústav hydrologie v polovině srpna upozornil, že ani případné srážky nemusejí situaci dlouhodobě zlomit a výraznější celkové zlepšení na vodních cestách se podle šestitýdenních výhledů nerýsovalo před začátkem října.
Dopad proto nemusí skončit u dražšího lodního tarifu. Pokud podnik nedostane včas vstupní suroviny, omezuje výrobu. Pokud musí nahradit jednu loď několika menšími, roste cena dopravy. A pokud stejný problém řeší mnoho firem současně, začne se sucho propisovat do celé ekonomiky.
Allianz Global Investors proto u letošní epizody odhaduje možný zásah do německého HDP ve třetím čtvrtletí přibližně o 0,1 až 0,4 procenta. Jde o odhad, nikoli již změřenou škodu, a skutečný výsledek bude záviset hlavně na délce nízkých vodních stavů.
Pole a elektrárny platí účet současně
Letošní sucho je problematické právě tím, kolik částí ekonomiky zasahuje najednou.
Na konci července bylo podle Evropského střediska pro sledování sucha 50 procent území EU a Británie v některém stupni sucha. Devět procent území už spadalo do nejzávažnějšího stupně „alert“, při němž se kombinuje nedostatek srážek, nízká půdní vlhkost a viditelný stres vegetace.
Zároveň se sešlo sucho s mimořádným horkem. Západní Evropa zažila nejteplejší období červen–červenec v historii měření a v částech Španělska, Portugalska, Francie, Německa, Rakouska a Maďarska dosáhla povrchová vlhkost půdy rekordně nízkých červencových hodnot.
Zemědělství reaguje nejrychleji.
Evropské odhady výnosů zůstávaly u některých plodin relativně příznivé, proti předchozímu měsíci ale JRC snížilo prognózy ozimých plodin o jedno až čtyři procenta a očekávané výnosy kukuřice a slunečnice přibližně o šest až sedm procent. U obilovin jako celku už prognóza dosahovala zhruba jednoho procenta pod pětiletým průměrem.
Studie zveřejněná letos v pracovní řadě Evropské centrální banky ukazuje, proč může být zemědělský dopad tak výrazný. Při simulaci extrémní kombinace sucha a veder podobné roku 2022 vychází průměrný propad růstu reálné přidané hodnoty v zemědělství o 4,54 procentního bodu proti scénáři bez klimatické anomálie. V jednotlivých regionech se modelované ztráty většinou pohybují mezi 1,9 a 7,6 procentního bodu. Výrazně menší je bezprostřední modelovaný efekt na průmysl a samotnou výrobu. Autoři zároveň zdůrazňují, že jde o modelovou simulaci, nikoli předpověď ztráty pro rok 2026.
Další účet přichází z energetiky. Nízké průtoky znamenají méně vody pro hydroelektrárny a současně komplikují chlazení tepelných a jaderných zdrojů. Podle Evropské agentury pro životní prostředí připadá na chlazení elektráren přibližně 36 procent odběrů vody ekonomickými sektory v EU; novější údaje za období 2020 až 2023 ukazují podíl zhruba třetinový. Letošní kombinace nízkých průtoků a vysokých teplot už podle JRC omezovala jadernou výrobu ve Francii a zasáhla vodní i jadernou energetiku v dalších částech Evropy.
Sucho tak vytváří nepříjemnou ekonomickou kombinaci: zpomaluje růst a současně může zvyšovat ceny.
Horší sklizeň tlačí na potraviny, omezená energetika na elektřinu a dražší doprava na průmyslové vstupy. Studie ECB připomíná, že výpadky úrody vysvětlují zhruba 30 procent střednědobé volatility inflace v eurozóně a výraznější šoky u jednotlivých plodin se mohou do cen potravin promítat dlouhodobě.
Kolik bude stát právě léto 2026, zatím nikdo spolehlivě neví. Skupina ekonomů a klimatických specialistů oslovených Financial Times považuje za konzervativní odhad krátkodobého evropského dopadu nejméně 50 miliard eur. Jiný odhad citovaný listem mluví jen přes zemědělství, dopravu a energetiku o ztrátě kolem 0,35 až 0,4 procentního bodu evropského HDP, tedy přibližně 75 miliard eur. Jde však o průběžné expertní odhady, nikoli o uzavřenou statistiku skutečných škod.
Ještě větší čísla přináší pohled na dlouhodobé následky.
Nová studie vedená výzkumníky z CMCC a Politecnico di Milano odhaduje, že víceleté evropské sucho z let 2015 až 2018 mohlo při započtení následků v dalších letech stát evropskou ekonomiku zhruba 439 miliard eur. Model přitom ukazuje, že největší škody nevznikají nutně během samotného sucha: ztráty se hromadí v dalších letech, investice podle odhadu klesly o více než 12 procent a dopad na zaměstnanost odpovídal přibližně 5,8 milionu pracovních míst.
Právě proto se z vody stává nejen ekologické, ale také investiční téma.
Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že klimatická odolnost zemědělství, energetiky a dopravy bude do poloviny století vyžadovat 53 až 137 miliard eur investic ročně, zatímco současné závazky činí jen zhruba 15 až 16 miliard eur ročně.
Česko není mimo. Letošek je zatím nejsušší od roku 1961
České ekonomice se problémy na Rýnu mohou nepřímo přelévat přes silnou obchodní provázanost s Německem, které dlouhodobě představuje zdaleka největší exportní trh českých firem. Vodu ale letos postrádá i samotné Česko.
Podle ČHMÚ od začátku roku do 10. srpna spadlo na českém území v průměru pouze 289 milimetrů srážek, tedy 66 procent normálu. Proti dlouhodobému průměru chybělo přibližně 146 milimetrů – jinými slovy asi 146 litrů vody na každý metr čtvereční. Za období od začátku roku do 10. srpna jde o nejnižší množství srážek od roku 1961.
Více než dvě třetiny sledovaných říčních profilů byly pod limitem hydrologického sucha a ve 164 profilech průtok dosahoval úrovně historického minima nebo byl ještě nižší. Přibližně 70 procent sledovaných podzemních vod vykazovalo silné či mimořádné sucho.
To ale automaticky neznamená katastrofální českou sklizeň.
Letošní žně naopak díky suchému a slunečnému počasí postupovaly mimořádně rychle a k 9. srpnu bylo sklizeno 95,05 procenta ploch obilnin. Dosavadní laboratorní výsledky navíc ukazovaly například u potravinářské pšenice převážně dobrou kvalitu: všechny analyzované vzorky vyhověly požadavku na číslo poklesu a 96 procent požadavku na objemovou hmotnost. Ekonomický problém sucha se proto nemusí projevit okamžitě na letošní pšenici; výraznější riziko představují zásoby vody v půdě, podzemní vody, pozdější plodiny a podmínky pro další vegetační období.
Evropská komise už proto začala mluvit o vodě podobným jazykem, jakým se ještě nedávno mluvilo především o energiích.
Její strategie vodní odolnosti má do roku 2030 zvýšit efektivitu využívání vody v EU nejméně o deset procent. Komise zároveň upozorňuje, že do vodohospodářských investic dnes v Evropě směřuje přibližně 55 miliard eur ročně, zatímco investiční mezera činí dalších zhruba 23 miliard eur každý rok.
A právě to je ekonomická pointa letošního sucha.
Evropa dlouho zacházela s vodou jako s levnou a prakticky neomezenou součástí infrastruktury. Továrna potřebovala řeku, elektrárna chlazení, zemědělec déšť a nákladní loď dostatečně hlubokou plavební dráhu. Cena vody se v účetnictví často ztrácela mezi ostatními položkami.
Teď se začíná objevovat.
Ne jako jedna faktura za kubík vody, ale jako dražší doprava, nižší výroba, slabší úroda, dražší elektřina a nové miliardy potřebné na infrastrukturu.
Evropské sucho tak možná nejlépe ukazuje, co ekonomové myslí fyzickým klimatickým rizikem: něco, co dlouho vypadá jako problém počasí, dokud to nezačne být vidět ve výsledovce.
S využitím AI Editora
