Slunce se začne rozpínat zhruba za pět miliard let. To bude znamenat konec života na Zemi
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Kdy skončí život na Zemi? Vědci mají nový scénář, zbývá zhruba pět miliard let
Od mayského kalendáře přes proroctví Baby Vangy až po desítky dalších předpovědí konce světa. Nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature nabízí mnohem střízlivější scénář. Díky pozorování vesmírným dalekohledem Jamese Webba astronomové zpřesnili, jak bude jednou vypadat závěr života Slunce i celé Sluneční soustavy.
bac
Konec světa fascinuje lidstvo po staletí. Jedni věřili, že vše skončí v roce 2012 podle mayského kalendáře, jiní připomínají proroctví bulharské věštkyně Baby Vangy nebo pravidelně varují před dopadem asteroidů.
Astronomové ale počítají s výrazně delším časovým horizontem.
Nová studie zveřejněná v prestižním vědeckém časopise Nature využila pozorování z vesmírného dalekohledu Jamese Webba a nabídla dosud nejpodrobnější pohled na to, jak by jednou mohla skončit naše Sluneční soustava.
Vědci z University of St Andrews zkoumali exoplanetu WD 1856 b, která obíhá kolem bílého trpaslíka vzdáleného přibližně 80 světelných let od Země. Právě tento systém podle nich funguje jako přirozená laboratoř, díky níž lze lépe pochopit, co jednou čeká i naše Slunce.
Slunce se promění v červeného obra
Až Slunci dojde vodík, který dnes slouží jako jeho hlavní zdroj energie, začne se dramaticky rozpínat. Podle současných modelů se jeho průměr zvětší přibližně stokrát a vznikne takzvaný červený obr. K této proměně dojde přibližně za pět miliard let.
V této fázi vývoje téměř jistě zaniknou Merkur a Venuše. Osud Země zatím zůstává nejistý. Část modelů počítá s tím, že ji rozpínající se Slunce zcela pohltí, jiné připouštějí možnost, že se planeta dostane těsně za jeho okraj. Ani v jednom případě už ale na Zemi nebudou panovat podmínky umožňující život.
Po této fázi Slunce odvrhne své vnější vrstvy a promění se v bílého trpaslíka.
Vesmírný stroj času
Právě zde vstupuje do hry exoplaneta WD 1856 b.
Obíhá totiž kolem bílého trpaslíka mnohem blíže, než by podle současných modelů vůbec měla. Astronomové se proto domnívají, že dramatickou proměnu své hvězdy nějakým způsobem přežila nebo se na současnou oběžnou dráhu dostala až poté.
Podle hlavního autora studie Ryana MacDonalda jde o jedinečnou možnost nahlédnout do budoucnosti.
„Jsme zvyklí pomocí teleskopů nahlížet do minulosti. Poprvé se nám ale podařilo podívat do budoucnosti a zjistit, co může čekat planety kolem pozůstatků hvězd podobných Slunci. Je to jako používat stroj času, který nám ukazuje vzdálenou budoucnost naší Sluneční soustavy.“
Podle vědců právě podobná pozorování pomohou zpřesnit modely vývoje hvězd i planetárních soustav.
Co čeká Zemi?
Studie nepřináší nové datum zániku Země. Potvrzuje ale dosavadní předpoklady o tom, jak se budou vyvíjet hvězdy podobné Slunci a co jejich proměna znamená pro okolní planety.
Ani kdyby Země samotné pohlcení unikla, lidstvo by zřejmě nemělo šanci se ho dožít. Už dlouho předtím začne Slunce postupně zvyšovat svůj výkon, což povede k vypaření oceánů, zhroucení klimatu a zániku podmínek pro život.
Z pohledu člověka jde o nepředstavitelně vzdálenou budoucnost. Z pohledu vesmíru je však pět miliard let jen další etapou běžného života hvězdy.
