Brigáda není jen na útratu. Čtyři z deseti studentů si odkládají většinu výdělku
Shutterstock.com
Co dělají studenti s penězi z brigád? Výsledky bourají stereotyp o mladých
Osm z deseti mladých ve věku 16 až 26 let v průzkumu pro UniCredit Bank uvedlo některou z variant, při níž si část peněz z brigády odkládají. Více než polovinu výdělku si stranou dává 44 procent dotázaných. Mezi mladšími a staršími studenty jsou ale výrazné rozdíly: mladší chodí na brigády častěji, starší zase očekávají vyšší výdělky.
šéfredaktor
Letní brigáda pro velkou část studentů neznamená jen peníze na prázdniny. Podle průzkumu, který pro UniCredit Bank v červenci uskutečnila agentura Ipsos, 36,1 procenta mladých větší část výdělku utratí a menší odloží. Dalších 29,4 procenta naopak utratí menší díl a větší si nechá stranou a 14,6 procenta uvádí, že většinu peněz ukládá na spoření nebo investice.
Dohromady tak 80,1 procenta respondentů zvolilo odpověď, která výslovně počítá s odložením alespoň části výdělku. Více než polovinu vydělaných peněz si podle dat nechává stranou rovných 44 procent mladých.
„První výdělek je pro mladé lidi důležitým milníkem. Poprvé získávají vlastní příjem, se kterým se učí hospodařit, a vytvářejí si návyky, které je mohou provázet celý život,“ říká mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
Mladší na brigádu častěji, starší čekají vyšší výdělek
Rozdíl je patrný už v tom, kolik mladých vůbec s brigádou počítá. Ve skupině od 16 do 20 let ji podle dat neplánuje devět procent respondentů, tedy 91 procent nějakou formu přivýdělku očekává. Ve skupině 21 až 26 let brigádu neplánuje 29,6 procenta dotázaných.
Liší se také očekávané částky. Mezi šestnácti- až dvacetiletými počítá 25,6 procenta s výdělkem do deseti tisíc korun, 29,6 procenta čeká deset až 20 tisíc a dalších 23,8 procenta mezi 20 a 40 tisíci. Celkem tedy téměř osm z deseti mladších respondentů očekává částku do 40 tisíc korun.
U skupiny 21 až 26 let jsou očekávání posunutá výše. Více než 60 tisíc korun letos čeká 11,4 procenta všech respondentů této věkové skupiny, zatímco mezi mladšími je to 4,9 procenta.
Ještě výraznější je rozdíl po přepočtu pouze na ty, kteří podle grafu nějakou brigádu plánují. Výdělek přes 60 tisíc korun pak očekává přibližně pět procent brigádníků ve věku 16 až 20 let, ale zhruba 16 procent ve skupině 21 až 26 let.
Část rozdílu lze vysvětlit tím, že starší studenti mají větší prostor pro pravidelnou práci během roku a častěji mohou kombinovat studium s dlouhodobější brigádou nebo částečným úvazkem.
Pro srovnání: minimální mzda v Česku v roce 2026 činí 22 400 korun měsíčně, respektive 134,40 koruny za hodinu. U běžné dohody o provedení práce je zároveň rozsah u jednoho zaměstnavatele omezen na 300 hodin za kalendářní rok.
Od letošního roku se navíc u DPP zvýšila hranice příjmu pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Rozhodný měsíční příjem činí 12 tisíc korun; Finanční správa uvádí, že srážková daň se za splnění příslušných podmínek uplatňuje do 11 999 korun.
V létě přichází studentům na účty výrazně víc peněz
Výsledky průzkumu doplňují interní transakční data UniCredit Bank z téměř 70 tisíc studentských účtů. U klientů ve věku 15 až 18 let banka za poslední tři roky zaznamenala v letních měsících přibližně o 50 až 60 procent vyšší objem příchozích plateb než v lednu. Ve skupině 19 až 25 let činí rozdíl zhruba 30 až 40 procent.
Tato čísla ale nelze automaticky vydávat za nárůst příjmů z brigád. Sama banka připouští, že na účty může během roku přicházet také kapesné, finanční pomoc rodiny nebo jiné příjmy.
„V příchozích platbách na studentské účty sledujeme jasnou sezónnost – jejich objem roste zejména v létě a také na konci roku,“ říká Plocek. Dlouhodobý růst podle něj může souviset jak s vyššími odměnami za brigády, tak s rostoucí podporou od rodičů.
Průzkum byl podle poskytnutých podkladů proveden v červenci 2026 na vzorku 1050 respondentů ve věku 16 až 26 let prostřednictvím platformy Instant Research agentury Ipsos. Ipsos svůj Instant Research popisuje jako online sběr dat prostřednictvím respondentního panelu.
