Středočeský kraj požaduje od státu nebo Správy železnic závaznou smlouvu o budoucím využití akutrolejových jednotek. Bez takové dohody nechce investovat více než miliardu korun do vozidel, která by na původně zamýšlené trase mohla sloužit pouze několik let.

Jednotky označované zkratkou BEMU dokážou pod elektrickým vedením jezdit jako běžné elektrické vlaky a na neelektrizovaných úsecích pokračovat s využitím baterií. Praha a Středočeský kraj už zahájily předběžnou tržní konzultaci s výrobci vozidel BEMU a EMU, která počítá s možným nasazením nových souprav od prosince 2029.

SpolečnostSpolečnost

Hrdina dne? Vlakvedoucí, který zastavil ICE kvůli třem balíkům toaletního papíru

Proč chce kraj bateriové vlaky mezi Prahou a Kladnem

Důvodem pro přípravu záložní varianty je rozdílný harmonogram jednotlivých částí železničního spojení mezi Prahou, Letištěm Václava Havla a Kladnem.

Modernizace patnáctikilometrového úseku mezi Ruzyní a Kladnem už začala a Správa železnic počítá s jeho dokončením v roce 2029. Zakázku za 8,279 miliardy korun získalo sdružení společností Subterra, OHLA ŽS, Elektrizace železnic Praha a Swietelsky Rail.

Komplikovanější je navazující úsek mezi Veleslavínem a Ruzyní, který má vést převážně v tunelech pod Libocí. Podle současného harmonogramu citovaného serverem Zdopravy.cz se počítá s jeho dokončením v červnu 2031. Právě u této části ale existuje riziko dalších průtahů kvůli povolování a odporu části místních obyvatel.

Pokud by byla trať z Ruzyně do Kladna hotová dříve než její pokračování přes Liboc, mohly by bateriové jednotky jezdit z Kladna přes Hostivici, Zličín a Jinonice na pražský Smíchov.

Správa železnic tuto záložní trasu přes Pražský semmering představila jako jednu z možností, jak spojit Kladno s Prahou i bez dokončené trati na Veleslavín.

Generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth uvedl, že cesta z Kladna a okolí k metru v Jinonicích by mohla trvat přibližně 23 minut. Bateriové vlaky by na modernizovaném elektrizovaném úseku dobíjely energii a po odbočení v Hostivici by pokračovaly po starší neelektrizované trati.

Nešlo by o plnohodnotnou náhradu budoucího přímého spojení s Masarykovým nádražím. Pro část cestujících by ale vzniklo použitelné spojení na Smíchov a metro, zatímco dopravu přes Prahu 6 by během výstavby nadále doplňovaly autobusy.

Českej kapitálČeskej kapitál

Autonomní vlaky už šetří miliony. Teď přichází chytrá města

Bateriové vlaky by mohly dočasně jezdit i na pražské letiště

Stejné jednotky by mohly posloužit také v další fázi výstavby železnice na letiště. Správa železnic připravuje variantu, podle níž by se v případě problémů v Liboci postavila nová trať z Ruzyně na letiště samostatně.

K letištní větvi by se potom dočasně přijíždělo po stávající Buštěhradské dráze, případně od Smíchova přes Jinonice, Hostivici a Jeneč. Bateriové soupravy by tak mohly dostat pravidelné vlaky na Letiště Václava Havla i v situaci, kdy by úsek Veleslavín–Ruzyně zůstal nedokončený.

Tato varianta není preferovaným řešením, ale pojistkou proti tomu, aby zpoždění jediné problematické stavby zablokovalo využití ostatních dokončených úseků.

Ekonomická otázka však zůstává stejná. Pokud by se celou elektrizovanou trať podařilo dokončit kolem roku 2031, bateriové jednotky by na původní trase mohly být potřeba jen několik let. Vozidla přitom mají životnost počítanou na desítky let.

Kraj hledá další využití na tratích přes Příbram a Mladou Boleslav

Středočeský kraj proto požaduje, aby stát současně připravil infrastrukturu na tratích, kam by se soupravy později přesunuly.

Mezi zvažovanými trasami jsou spojení ze Zdic přes Příbram a Březnici do Protivína a trať z Prahy přes Neratovice do Mladé Boleslavi.

Na obou směrech dnes významnou část výkonů zajišťují dieselové vlaky. Bateriové jednotky by je mohly nahradit bez okamžité elektrizace celé tratě, potřebovaly by však dostatečně dlouhé úseky pod trolejí nebo zvláštní nabíjecí stanice.

Správa železnic už prověřovala možnosti dobíjení na trase Zdice–Příbram–Březnice–Protivín. Z původně posuzovaných lokalit označila za realistickou výstavbu trakční nabíjecí stanice v Březnici. Nejde však zatím o schválenou investici s vyčleněnými penězi a závazným termínem.

Kraj chce tuto nejistotu odstranit dlouhodobou investiční smlouvou. Správa železnic by se v ní zavázala k přípravě elektrizace nebo nabíjecích míst a kraj by na oplátku garantoval objednávku dopravy, která nové vybavení skutečně využije.

Nákup BEMU dává smysl jen jako dlouhodobá investice

Požadavek Středočeského kraje má jednoduchou ekonomickou logiku. Bateriové vlaky mohou překlenout zpoždění klíčové stavby a dostat modernější spojení do Kladna nebo na letiště dříve. Pokud by ale po třech či čtyřech letech skončily bez vhodné trasy, vzniklo by z nich velmi drahé provizorium.

Rozhodující proto nebude jen další vývoj tunelové části přes Liboc. Podstatné bude, zda stát přijme závazek připravit návaznou infrastrukturu, kolik jednotek by kraj nebo vybraný dopravce skutečně pořídil a zda se podaří jejich nákup koordinovat s elektrizací a nabíjením na dalších tratích.

Bateriový vlak totiž není univerzálním řešením sám o sobě. Smysl dostává až ve chvíli, kdy stát ví, kde jej bude nabíjet a kde s ním bude jezdit také za deset nebo dvacet let.

TechnologieTechnologie

Vlaky bez GPS. Británie testuje kvantovou navigaci budoucnosti

Kdy by mohly bateriové vlaky začít jezdit mezi Prahou a Kladnem?

Předběžné plány počítají s možným nasazením od prosince 2029, kdy má být dokončena modernizace úseku mezi Ruzyní a Kladnem.

Kudy by bateriové vlaky do Kladna jezdily?

Z Prahy-Smíchova přes Jinonice, Zličín a Hostivici po trase známé jako Pražský semmering. Z Hostivice by pokračovaly na modernizovanou trať do Kladna.

Proč kraj nechce vlaky koupit bez smlouvy se státem?

Po dokončení celé elektrizované trati by bateriové jednotky mohly na spojení Prahy s Kladnem ztratit původní využití. Kraj proto požaduje záruku, že budou následně nasazeny na jiných tratích.

Kde by mohly bateriové vlaky jezdit později?

Mezi zvažované tratě patří Zdice–Příbram–Březnice–Protivín a spojení Prahy s Neratovicemi a Mladou Boleslaví.

Je rozhodnuto o výstavbě nabíjecí stanice v Březnici?

Není. Správa železnic označila Březnici za realistickou lokalitu, projekt ale zatím nemá závazný termín ani potvrzené financování.

S využitím AI editora