Strategie měla změnit boj s požáry. Po čtyřech měsících zůstává hlavně na papíře

Strategie měla změnit boj s požáry. Po čtyřech měsících zůstává hlavně na papíře

Shutterstock.com

Strategie měla změnit boj s požáry. Po čtyřech měsících zůstává hlavně na papíře

Evropská komise na jaře slíbila, že boj s požáry přesune od stále dražšího hašení k prevenci. O čtyři měsíce později však Francie a Španělsko znovu spoléhají především na letadla, vrtulníky a zahraniční hasiče. Důvodem není pouze pomalý Brusel: evropská strategie nemá závazné cíle, samostatný fond ani pravomoc přinutit státy a regiony, aby změnily správu lesů a opuštěné krajiny.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Současné požáry přinutily ve Francii a Španělsku k evakuaci více než 300 tisíc lidí. Evropská unie do obou zemí vyslala letadla, vrtulníky, pozemní týmy a techniku prostřednictvím unijního mechanismu civilní ochrany. Zásah ukazuje schopnost evropských zemí rychle si pomoci, současně ale odhaluje limit systému založeného na sdílení prostředků: pokud hoří několik států současně, každý musí část techniky ponechat doma.

Komise přitom už v březnu představila strategii integrovaného řízení rizika přírodních požárů. Jejím hlavním posunem bylo přiznání, že Evropa nemůže stále jen přidávat hasičská letadla. Má také zmenšovat množství hořlavé vegetace, obnovovat odolnější krajinu, lépe plánovat výstavbu a připravovat obce ještě před začátkem požární sezony.

Strategie není zákon a státům nic nenařizuje

Problém je už v právní podobě celého plánu. Březnový dokument Komise je politické sdělení, nikoli nařízení nebo směrnice. Navazující doporučení Rady Evropské unie, přijaté 29. června, je výslovně právně nezávazné. Členské státy mají navržená opatření zavádět podle vlastních podmínek, rizik a systému veřejné správy.

Brusel doporučuje udržitelnější správu lesů, mapování nahromaděné biomasy, řízené vypalování, návrat pastvy, obnovu mokřadů a lepší zapojení požárního rizika do územního plánování. Nemůže však regionu nařídit, aby odstranil křoviny, vlastníkovi lesa změnit skladbu porostu ani národní vládě určit, kolik má na prevenci vydat.

To není pouze institucionální výmluva. Lesnictví, využívání půdy, územní plánování a velká část civilní ochrany skutečně zůstávají převážně v pravomoci států, regionů a obcí. Komise může poskytovat data, doporučení a peníze z existujících fondů, ale samotnou krajinu spravují národní úřady, zemědělci, lesníci a soukromí vlastníci.

Výsledky těchto opatření navíc nelze čekat během jediného léta. Prořezávání lesa, obnova opuštěné zemědělské půdy nebo změna druhové skladby porostů trvají roky. Tvrzení, že strategie selhala už kvůli požárům v létě 2026, je proto příliš kategorické. Přesnější je říci, že aktuální krize ukázala, jak malý bezprostřední dopad může mít nezávazný plán přijatý jen několik měsíců před sezonou.

Peníze a pozornost stále míří hlavně k hašení

Evropská unie letos připravila svou dosud největší společnou hasičskou operaci. V rizikových oblastech předem rozmístila 777 hasičů ze čtrnácti zemí, zatímco pohotovostní flotila zahrnuje 22 letadel a pět vrtulníků. Komise také plánuje nakoupit trvalou evropskou flotilu dvanácti dalších letadel a pěti vrtulníků.

Tyto investice jsou nutné pro záchranu lidí a majetku. Nemění však podmínky, za kterých požáry vznikají a šíří se. Letadlo může zpomalit čelo požáru, ale neodstraní roky nahromaděnou biomasu, opuštěná pole, souvislé borové a eukalyptové porosty ani výstavbu v rizikových zónách.

Na nepoměr mezi hašením a prevencí upozornil také Evropský hospodářský a sociální výbor. Poradní orgán EU tvrdí, že prevence zůstává proti zásahovým kapacitám výrazně podfinancovaná, a žádá vytvoření samostatného evropského fondu mimo společnou zemědělskou politiku. Takový fond ale zatím neexistuje a stanovisko výboru není pro Komisi ani členské země závazné.

Slabinu představují také data. Komise v roce 2023 navrhla jednotný systém monitorování stavu evropských lesů, který měl propojit satelitní měření s údaji členských zemí. Návrh ale narazil na odpor kvůli obavám z další administrativy a zásahu do národních pravomocí. Evropský parlament jej odmítl a Komise ho následně stáhla, což potvrzuje i návrh změny rozpočtu EU z června 2026.

Stažení zákona přímo nezpůsobilo současné požáry. Znamená ale, že EU nadále nemá plně harmonizovaný systém dat o zdravotním stavu lesů, těžbě, suchu a dalších rizicích. Včasná prevence se přitom bez přesného přehledu o tom, kde se hromadí největší množství paliva, plánuje obtížněji.

Letošní sezona zatím rekordní není

Aktuální požáry působí katastrofálně, evropská statistika však zatím nepotvrzuje, že by rok 2026 překonal rekordní sezonu 2025. Podle systému EFFIS shořelo v Evropské unii do 22. července 254 388 hektarů. To je více než dlouhodobý průměr, ale mírně méně než 270 449 hektarů ve stejném období minulého roku. Počet zaznamenaných požárů byl více než dvojnásobný proti dlouhodobému průměru.

Data mají časový skluz a nezachycují plný rozsah požárů, které se ve Francii a Španělsku prudce rozšířily po 22. červenci. Přesto je důležité nezaměňovat mimořádně ničivé lokální události s již potvrzeným celoevropským rekordem.

Skutečným testem evropské strategie nebude počet letadel vyslaných během jedné katastrofy. Bude jím to, zda státy během příštích let vyčlení stálé peníze na správu krajiny, udrží zemědělství a pastvu v opouštěných regionech, změní rizikové monokultury a začlení požáry do pravidel výstavby.

Evropa umí mobilizovat techniku, když už jsou plameny vidět ze satelitu. Podstatně těžší bude financovat každoroční práci, která není dramatická, nevytváří záběry hasicích letadel, ale rozhoduje o tom, zda se příští jiskra změní v lokální požár, nebo v katastrofu.