Návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá s příjmy 2,189 bilionu korun a výdaji 2,578 bilionu korun. Schodek má dosáhnout 389 miliard korun, proti letošnímu plánovanému deficitu 310 miliard tedy naroste o 79 miliard. Ministerstvo financí současně počítá s kapitálovými výdaji ve výši 289,6 miliardy korun.

Rozpočtové priority jsou přitom mezi jednotlivými resorty rozdělené velmi nerovnoměrně. Zatímco obrana a ministerstvo průmyslu a obchodu patří k nejrychleji rostoucím kapitolám, největší procentuální pokles mezi ministerstvy čeká MMR.

Obrana získá dalších 36 miliard

Rozpočet ministerstva obrany má vzrůst z letošních 154,8 miliardy na 191 miliard korun, tedy přibližně o 36,2 miliardy a více než 23 procent. Ministerstvo financí počítá přímo v kapitole obrany se 190,96 miliardy korun. Celkové obranné výdaje včetně peněz v dalších rozpočtových kapitolách mají dosáhnout 195 miliard korun.

Největší část prostředků má připadnout na samotné zajištění obrany země armádou. Podle rozpočtové dokumentace citované ČTK má jít o 145,2 miliardy korun, oproti letošním 117,3 miliardy.

Navýšení má současně znamenat, že výdaje přímo v kapitole ministerstva obrany dosáhnou dvou procent HDP.

KomentářeKomentáře

Navržený rozpočet je znatelně horší, než se čekal. Fiskální politika se velmi výrazně uvolňuje nikoli v recesi, ale při pokračujícím růstu

Zdravotnictví má stejně. Ve skutečnosti ale získá prostor navíc

Ministerstvo zdravotnictví má na papíře hospodařit prakticky se stejnou částkou jako letos. Rozpočet resortu má činit 12,681 miliardy korun, zatímco letos je to 12,682 miliardy.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ale podle ČTK upozorňuje, že jde do značné míry o optický klam. V letošním rozpočtu jsou totiž vysoké výdaje na spolufinancování evropských projektů, především z končícího Národního plánu obnovy. V roce 2027 má ministerstvo na tyto účely potřebovat zhruba o 2,2 miliardy korun méně, takže stejné celkové číslo mu ponechá více peněz na domácí priority.

Část prostředků chce resort využít na elektronizaci. Podle Vojtěcha má na ni připadnout 450 milionů korun, mimo jiné na elektronické žádanky, rozvoj aplikace EZKarta a sdílení zdravotnické dokumentace mezi lékaři.

Více peněz má jít také do vzdělávání lékařů prostřednictvím rezidenčních míst. Ministerstvo letos podle ČTK disponovalo částkou 600 milionů korun, poptávka však možnosti programu převýšila. Vojtěch uvedl, že celý zdravotnický systém má díky vyšším platbám státu a výběru pojistného získat přes 50 miliard korun navíc.

MMR přijde o třetinu rozpočtu

Výrazně opačný vývoj čeká ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho rozpočet má klesnout z 31,66 miliardy na 21,01 miliardy korun. Jde přibližně o třetinový propad.

Významnou část poklesu vysvětluje nižší objem evropských peněz a spolufinancování projektů v souvislosti s koncem současného programového období. Podle podkladů ČTK má na regionální rozvoj a cestovní ruch směřovat 17,8 miliardy korun, téměř o deset miliard méně než letos. Na podporu bydlení má připadnout 1,79 miliardy korun.

Do změny se promítá také vznik samostatného Úřadu rozvoje území. Ten má podle návrhu dostat vlastní kapitolu ve výši 1,709 miliardy korun.

Z MMR se zároveň přesouvá agentura CzechTourism. Vláda rozhodla o jejím přesunu pod ministerstvo průmyslu a obchodu, kde má být následně začleněna do agentury CzechBusiness. Smyslem je propojit propagaci Česka s podporou exportu, investic a podnikání.

SpolečnostSpolečnost

Rozpočet za stovky miliard, schodek znali jen Babiš a Schillerová

Zemědělství dostane víc. Zemědělcům to nestačí

Rozpočet ministerstva zemědělství má vzrůst jen mírně. Z letošních 63,37 miliardy má stoupnout na 64,20 miliardy korun, tedy o zhruba 829 milionů korun. To odpovídá růstu pouze kolem 1,3 procenta.

Podle podkladů ČTK má na podporu agrárního sektoru směřovat 47,8 miliardy korun. Vodní hospodářství má získat 3,5 miliardy, tedy o půl miliardy více než letos.

Částka je ale nižší než dříve deklarované čtyři miliardy korun. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha návrh kritizuje s tím, že podíl zemědělství na celkových výdajích státu dlouhodobě klesá. Svaz zároveň požaduje dvě miliardy korun navíc na cílenou pomoc zemědělcům postiženým suchem.

Hrad získá čtyři miliony navíc

Ve srovnání s přesuny mezi ministerstvy jde o výrazně menší částky. Kancelář prezidenta republiky má dostat 425,4 milionu korun, proti letošním 421,4 milionu korun.

Na samotný úřad Kanceláře prezidenta republiky má podle rozpočtových podkladů připadnout 238,3 milionu korun. Částky určené na Pražský hrad, zámek Lány a lesní hospodářství mají zůstat prakticky beze změny.

Schodek má klesnout. Dluh ještě ne

Zásadním číslem celého návrhu zůstává 389miliardový deficit. Ministerstvo financí jeho zvýšení obhajuje rekordními investicemi, vyššími výdaji na zdravotnictví a obranou.

Podle střednědobého výhledu citovaného ČTK má schodek státního rozpočtu následně klesnout na 360 miliard korun v roce 2028 a 250 miliard v roce 2029.

Evropská metodika ale pracuje s jiným ukazatelem než samotný schodek státního rozpočtu. Fiskálně-strukturální plán počítá se saldem sektoru vládních institucí 2,8 procenta HDP v roce 2027, dvěma procenty v roce 2028 a 1,6 procenta v roce 2029.

Ani postupné snižování deficitů ale nemá okamžitě zastavit růst zadlužení. Podle střednědobého výhledu ministerstva financí má dluh sektoru vládních institucí vzrůst z letošních 45,8 procenta HDP na 47,3 procenta v roce 2027, 48,8 procenta v roce 2028 a 49,5 procenta HDP v roce 2029.

Rozpočet na rok 2027 tak ukazuje poměrně jasnou změnu priorit. Stát výrazně přidává na obraně a investicích, zatímco některé resorty narážejí na konec evropských peněz nebo přesuny agend. To všechno za cenu schodku, který má v příštím roce vystoupat těsně pod hranici 400 miliard korun.