Český stát loni zaměstnával 491 tisíc lidí, meziročně zhruba o čtyři tisíce více
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Státu loni přibyly čtyři tisíce zaměstnanců, úředníků naopak ubylo
Český stát loni zaměstnával 491 tisíc lidí, meziročně zhruba o čtyři tisíce více. Růst táhlo především regionální školství a armáda, zatímco počet státních úředníků se podle analýzy IDEA opět snížil.
čtk
Státu loni přibylo zhruba 4 000 zaměstnanců, a to hlavně ve školství a armádě. Státních úředníků naopak meziročně o 300 ubylo. Celkem stát zaměstnával 491 000 lidí, z toho 74 600 úředníků. Do platů minulý rok putovalo 284,2 miliardy korun, tedy 12 procent státních výdajů a 3,3 procenta HDP. Poměr úřednických výdělků k průměrné mzdě i přes přidání dál klesal. Ukázala to analýza Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzy (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR.
Autoři vycházeli z údajů státního závěrečného účtu. Pro stát loni pracovalo zhruba devět procent pracovní síly v Česku, tedy 491 000 lidí. Nejvíc z nich bylo v regionálním školství, a to 295 400. Bezpečnostní sbory měly 80 000 zaměstnanců. Pro úředníky měl stát 74 600 míst. Tvořili tak 15 procent státních zaměstnanců a 1,4 procenta pracovní síly v zemi. Ostatních zaměstnanců včetně armády bylo 41 100.
„Školství za poslední dekádu přispělo k růstu počtu zaměstnanců státu nejvíce. Od roku 2017 se meziroční nárůsty pohybovaly mezi 3 800 až 14 900,“ upřesnil spoluautor analýzy Daniel Münich. Důvodem byl podle něj růst počtu školáků i zavádění inkluzivního vzdělávání.
Na ministerstvech loni působilo 23 100 úředníků. Dalších 4 400 bylo ve státních institucích, tedy třeba ve statistickém, telekomunikačním či energetickém úřadu. Celkem 47 000 lidí pak zaměstnávaly finanční, pracovní a katastrální úřady, sociální správa či krajské hygienické stanice. Meziročně přibyly 4 000 zaměstnanců hlavně regionálnímu školství a armádě, úředníků o 300 ubylo. Stát loni na platy vydal 284,2 miliardy korun. Z toho 57 procent putovalo do regionálního školství, celkem 161,6 miliardy korun. Státní úředníci si rozdělili 45 miliard korun, tedy 1,8 procenta rozpočtových výdajů a 0,5 procenta HDP. Podle autorů je tak úředníků mnohem méně, než jaké jsou laické představy o jejich počtech a o možných úsporách po případných škrtech úřednických míst.
Podle analýzy státních úředníků v posledních letech ubývalo. Od roku 2003 jich bylo nejvíc v roce 2019, a to téměř 79.100. Nejnižší počet byl v roce 2012, tedy 63 500. Postupně roste podíl ministerských úředníků. Naopak klesá v úřadech s přímými službami lidem.
Průměrný plat na ministerstvech dosahoval loni 62 338 korun. Nejnižší byl na ministerstvu zahraničí, a to 51 066 korun. Nejvyššího průměr se 70 106 korunami mělo ministerstvo obrany. V úřadech jako finanční či sociální správa činil 45 503 korun. V regionálním školství to bylo 45 569 korun, v bezpečnostních sborech 56 606 korun a u ostatních včetně armády 49 251 korun.
Poměr úřednického platu k průměrné mzdě loni dál klesal, i když mírněji než v přechozích letech. Nejnižší byl v roce 2012, nejvyšší kolem roku 2018. „Nejvýrazněji se relativní platová úroveň zhoršila na ministerstvech. Jejich průměrné platy se dnes pohybují zhruba na úrovni 95 procent průměrné mzdy v Praze, u ostatních ústředních orgánů kolem 87 procent, přestože v těchto institucích pracuje vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců než na pražském trhu práce jako celku,“ dodal Münich.
Od roku 2004 do loňska v regionálním školství přibylo zaměstnanců o 18 procent a plat tam vzrostl o 38 procent. Na ministerstvech se zvedl o 22 procent, počet sil se téměř nezměnil. V ostatních úřadech, které poskytují lidem služby, je úředníků o 0,44 procenta méně a výdělek je o 22 procent vyšší. V bezpečnostních sborech zaměstnanců o 12 procent ubylo a plat vzrostl o 30 procent, u ostatních včetně armády je vyšší o 17 procent a zaměstnanců je o 11 procent méně.
