VZP má podle šéfa SPD Tomia Okamury schvalovat v pondělí projekt "Zdravá firma", který má zvýšit proočkovanost proti chřipce. Podle Okamury je projekt podezřelý a spojuje ho s lobbingem farmaceutického průmyslu.
ZDRAVÁ FIRMA
Stát chce odměňovat firmy za očkování zaměstnanců, říká Okamura a mluví o uplácení
jkr
Okamura ve videu na síti X spekuloval o tom, zda je navrhovaný projekt dalším lobbingem ve jménu farmaceutického průmyslu. „Všeobecná zdravotní pojišťovna připravuje projekt s názvem Zdravá firma, o kterém se má hlasovat na pondělním zasedání správní rady VZP. Projekt má za cíl zvýšit proočkovanost proti chřipce tím, že bude finančně bonifikovat zaměstnavatele, pokud si jejich zaměstnanci nechají očkovat proti chřipce. To ale samozřejmě vyvolává vážné otázky a obavy z nepřímého nátlaku na zaměstnance kvůli dobrovolnému očkování motivovanému finančním bonusem pro firmy, tedy pro jejich zaměstnavatele,“ uvedl Okamura.
To by podle něj bylo absolutně nepřijatelné. „VZP vynakládá finanční prostředky na úplácení zaměstnavatelů, aby si jejich zaměstnanci nechali očkovat proti chřipce. Zatímco jinde se rodiče nemocných dětí skládají na veřejných sbírkách na léčbu nebo kompenzační pomůcky. Nesouhlasíme, aby miliony korun směřovaly do podobných projektů. Veřejné zdravotní pojištění má podle názoru SPD především zajistit dostupnou zdravotní péči pro nemocné a potřebné, nevytvářet systém benefitů, který může rozdělovat zaměstnance a otevírat prostor pro tlak ze strany zaměstnavatelů,“ dodal Okamura s tím, že z těchto důvodů budou dva naši zástupci ve správní radě VZP hlasovat v pondělí proti. Ale správní rada VZP má celkem 30 členů, takže samozřejmě můžeme být přehlasováni.
Národní očkovací strategii schválila minulá vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a STAN loni v prosinci, SPD jako člen současné koalice s ANO a Motoristy k ní má výhrady a žádá revokaci usnesení vlády. „Nejsem vyloženě pro to, že by se musela kompletně zrušit, že je úplně špatná,“ uvedl na konci dubna expert SPD na zdravotnictví Jan Síla.
Spor je zejména u nepovinných očkování, například proti chřipce a covidu. Zatímco ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zvýšení proočkovanosti jako hlavní cíl strategie hájí, podle SPD vytváří nepřiměřený institucionální a ekonomický tlak na občany i lékaře. Strategie podle dřívějšího Sílova vyjádření počítá na tato očkování s náklady dvě až tři miliardy korun, což označil za vyhozené peníze.
Národní očkovací strategie nezavádí podle ministra Vojtěcha žádný registr neočkovaných. Lékaři v současnosti hlásí zdravotní pojišťovně odmítnutí povinného očkování u dětí. Vládní SPD žádá garance, že se to nezmění i na nepovinná očkování.
Takzvaný signální kód, který používají praktičtí lékaři pro děti a dorost, funguje podle ministra už zhruba šest let. Podle členky výboru lékařky Věry Adámkové (ANO) je důležitý hlavně pro lékaře. „Je to vlastně ochrana pediatra, že nezapomněl na povinné očkování,“ uvedla.
„Vztahuje se jen na povinná očkování. Pokud rodič odmítne nechat své dítě naočkovat, tak praktický lékař pro děti a dospělé vykáže tento kód,“ řekl ministr. Jde podle něj o faktické hlášení porušení zákona, který očkování nařizuje.
„Není tady žádný registr odmítačů očkování,“ dodal. Data navíc sbírají pojišťovny, nikoliv stát. Poslanec SPD Síla oponoval tím, zda mu někdo zaručí, že se toto hlášení u dětí do budoucna nepřeklopí i na nepovinná očkování dospělých.
Hlavní hygienička Barbora Macková uvedla, že očkovací strategie je pouze rámec pro budoucí kroky. „Není to dokument, který je právně vymahatelný,“ řekla. Podle ministra Vojtěcha by pro zásadní změny, například zavedení nového povinného očkování, byla potřeba změna zákona.
Zastánci strategie a podporovatelé nepovinných očkování zdůrazňují ekonomické přínosy a účinnost vakcinace v prevenci proti úmrtí a vážnému průběhu nemocí, jako je chřipka. Odpůrci zdůrazňují malý přínos pro jedince samého a proměnlivost viru, kvůli které je třeba se očkovat každoročně. Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině března uvedl, že nebude žádná státem hrazená kampaň na podporu vakcinace. Její náklady dokument odhadoval na 50 až 80 milionů korun.