Správa železnic zrušila 26 poradců. Stáli téměř tři miliony korun měsíčně
Shutterstock.com
Správa železnic zrušila 26 poradců. Stáli téměř tři miliony korun měsíčně
Správa železnic zrušila všech 26 pozic odborných poradců, kteří působili za bývalého generálního ředitele Jiřího Svobody. Jejich celkové měsíční náklady dosahovaly téměř tří milionů korun.
čtk
Jeden poradce tak státní organizaci vyšel v průměru zhruba na 115 tisíc korun měsíčně. Pokud by se výdaje držely na stejné úrovni po celý rok, odpovídaly by přibližně 36 milionům korun.
Poradenský aparát rozpustil nový generální ředitel Tomáš Tóth. Správa železnic tvrdí, že nyní žádné odborné poradce nemá a potřebné činnosti zajišťují zaměstnanci v její běžné organizační struktuře.
Deset lidí odešlo, ostatní dostali nové pozice
Z původních 26 poradců deset ze Správy železnic odešlo úplně. Zbývajících šestnáct bylo převedeno na zaměstnanecké pozice systémových specialistů.
Mluvčí organizace Nela Eberl Friebová uvedla, že na nových místech mají dostávat standardní finanční ohodnocení. Konkrétní výši jejich platů Správa železnic nezveřejnila.
Zrušení poradenských pozic tak automaticky neznamená, že organizace ušetří celé tři miliony korun měsíčně. Část lidí v ní zůstává a nadále pobírá mzdu. Nové vedení ale ruší model, v němž byli soustředěni do samostatného poradenského týmu generálního ředitele.
Správa železnic nezveřejnila ani individuální odměny jednotlivých poradců. Známá je pouze celková suma, takže někteří mohli dostávat výrazně více a jiní méně než uváděný průměr.
Mezi poradci byli i lidé s problematickou minulostí
Seznam Zprávy upozornily také na minulost některých členů týmu.
Mezi poradci působil například bývalý šéf drážních hasičů a pozdější vedoucí kanceláře generálního ředitele Luděk Eichler. Ten byl v roce 2023 pravomocně odsouzen kvůli tomu, že nechával podřízeným proplácet podezřelé účtenky za pohoštění, květiny nebo dárkové poukázky. Vyčíslená škoda dosáhla 1,6 milionu korun.
Svoboda Eichlera označoval za dlouholetého přítele. Přestože byl pravomocně odsouzen, zůstal ve Správě železnic a později získal také další manažerskou pozici.
Dalším poradcem byl někdejší člen ČSSD Robert Georgiev. Jako ředitel Středočeské vědecké knihovny podle vyšetřování vyplácel své sestře a partnerovi peníze za fiktivní externí práce. Ke skutku se přiznal, uhradil škodu 670 tisíc korun a státní zástupkyně jeho trestní stíhání podmíněně zastavila.
Georgiev uvedl, že se do Správy železnic dostal standardním výběrovým řízením a Svobodu před svým nástupem neznal.
Svoboda skončil po policejním zásahu
Jiří Svoboda vedl Správu železnic od roku 2018. Správní rada jej odvolala na začátku prosince 2025 poté, co policie začala prověřovat některé zakázky Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic.
Při domovní prohlídce našli kriminalisté podle médií ve Svobodově domě hotovost v korunách, eurech a dolarech v celkové hodnotě přesahující 80 milionů korun. Objevili také sbírku luxusních hodinek.
Svoboda tvrdí, že peníze pocházely z celoživotních úspor jeho rodiny, zejména jeho otce a dědečka.
V případu dosud nebyl obviněn. Policejní prověřování ani nalezení hotovosti samy o sobě neprokazují, že se dopustil trestného činu. Správní rada při jeho odvolání uvedla, že nepředjímá výsledek vyšetřování, ale reaguje na pochybnosti, které by mohly poškodit důvěru veřejnosti ve státní organizaci.
Nové vedení slibuje jednodušší strukturu
Zrušení poradenského týmu je součástí širších personálních změn ve Správě železnic. Tóthovo vedení deklaruje snahu zjednodušit řízení, centralizovat některé činnosti a posílit transparentnost.
Právě u poradenských pozic vznikala otázka, proč činnosti nevykonávali zaměstnanci standardních odborných útvarů. Správa železnic má téměř 17 tisíc pracovníků a vlastní oddělení zaměřená na právo, veřejné zakázky, ekonomiku, bezpečnost, strategii i řízení provozu.
Samotné zrušení názvu pracovní pozice ale ještě nevypovídá o skutečné výši úspor. Rozhodující bude, kolik stojí šestnáct nově zařazených systémových specialistů, zda převzali skutečně potřebnou agendu a jestli se jejich práce nepřesune k externím dodavatelům.
Případ zároveň otevírá širší otázku kontroly personálních nákladů ve státních organizacích. U Správy železnic, která hospodaří s desítkami miliard korun ročně a rozhoduje o velkých infrastrukturních zakázkách, nejde pouze o tři miliony měsíčně. Jde také o to, zda lze veřejnosti srozumitelně doložit, jakou práci za tyto peníze poradci odváděli.
Nové vedení dává na tuto otázku nepřímou odpověď: samostatný poradenský aparát podle něj organizace nepotřebuje.
