Wall Street, luxusní vily a bitcoin. Vyšetřovatelé rozplétají peníze španělského narkobyznysu
Shutterstock.com
Třináct tun kokainu otevřelo cestu na Wall Street. Stopa vede přes Dubaj, kryptoměny i královského příbuzného
Rekordní zásilka třinácti tun kokainu ukrytá mezi banány spustila vyšetřování, které se postupně rozšířilo od španělského podsvětí k luxusním nemovitostem v Dubaji, kryptoměnám, panamským účtům a finančníkům napojeným na Wall Street.
šéfredaktor
V přípravných soudních dokumentech se objevují někdejší šéf policejního útvaru proti praní peněz, vzdálený příbuzný španělského krále i bývalý ředitel americké společnosti, která od investorů získala přes 200 milionů dolarů. Jde zatím o podezření vyšetřovatelů; dotčené osoby nebyly v popisované části případu obžalovány.
Nákladní kontejner měl do Španělska přivézt banány z Latinské Ameriky. Když jej ale policisté na podzim roku 2024 otevřeli v přístavu Algeciras, našli uvnitř třináct tun kokainu.
Tehdy šlo o největší zásilku této drogy zadrženou v historii země. Následné vyšetřování však začalo odkrývat příběh, který přesahuje běžnou pašeráckou operaci.
Podle přípravných soudních dokumentů, do nichž nahlédla agentura Bloomberg, vedou stopy podezřelých finančních operací od španělského podsvětí přes bankovní účty v Panamě, kryptoměnovou společnost v Irsku a luxusní nemovitosti v Dubaji až ke kalifornským zakladatelům firmy obchodované na Wall Street.
V případu se objevuje podezřelý drogový boss, vysoký policejní důstojník, v jehož domě byly nalezeny miliony eur v hotovosti, vzdálený příbuzný španělského krále i americký investor spojený se společností, která od investorů získala přes 200 milionů dolarů.
Všechny popisované finanční vazby jsou zatím součástí vyšetřování. Osoby označené ve španělských dokumentech jako podezřelé nebyly podle Bloombergu v této věci obžalovány a některé z nich tvrzení odmítají nebo zpochybňují postup vyšetřovatelů.
Miliony ukryté ve zdech policejního šéfa
Za jednoho z ústředních aktérů vyšetřovatelé považují Ignacia Torána, údajného šéfa organizace odpovědné za pašování drog a následné praní výnosů.
Jeho skupině měl podle vyšetřovatelů pomáhat Óscar Sánchez, který v době rekordního záchytu vedl u španělské národní policie útvar zabývající se praním peněz.
Sánchez je podezřelý, že svého vysokého postavení využíval k ochraně obchodníků s drogami a poskytoval jim citlivé informace o policejních operacích. Při prohlídce jeho nemovitostí našli policisté přibližně 20 milionů eur ukrytých ve zdech, podlahách, nábytku a dalších skrýších. Další hotovost se podle médií nacházela v jeho kanceláři.
Kokain poprvé vydělává Kolumbii víc než ropa
Jeho advokát nezpochybnil, že policie peníze našla, napadl však zákonnost některých důkazů a postup, kterým byly získány zprávy používané proti jeho klientovi.
Vyšetřovatelé se domnívají, že organizace mezi lety 2020 a 2024 propašovala do Španělska dalších 58 tun kokainu. Při orientační maloobchodní ceně 60 dolarů za gram by takové množství mělo hodnotu kolem 3,5 miliardy dolarů.
Samotný rekordní záchyt z roku 2024 a dřívější zásilka 1,6 tuny z roku 2021 měly podle úřadů společnou hodnotu přesahující 350 milionů eur.
Vily na Palm Jumeirah a miliony v bitcoinu
Výnosy z drog podle vyšetřovatelů nekončily jen v balících bankovek. Podezřelá skupina měla používat holdingové společnosti ve Španělsku i v zahraničí, jejichž formálními vlastníky byli nastrčení lidé.
Prostřednictvím těchto struktur měl Torán ovládat především nemovitosti v Dubaji. Vyšetřovací dokumenty zmiňují vilu za přibližně deset milionů eur v rezidenčním komplexu W na umělém ostrově Palm Jumeirah a další dubajské nemovitosti v hodnotě zhruba jedenácti milionů eur.
Torán je měl v soukromých zprávách označovat jako „moje domy“, přestože byly formálně drženy prostřednictvím firemních struktur.
Vyšetřovatelé také odhadují, že v době zatčení kontroloval nejméně deset milionů eur v bitcoinu. Tyto prostředky se jim však podle dokumentů nepodařilo zajistit.
Skupina měla k přesouvání peněz využívat bitcoin, stablecoin Tether a další digitální aktiva. Kryptoměny ale představovaly pouze jednu část systému. Aby bylo možné peníze dostat do legálního finančního oběhu, potřebovala organizace také banky, platební společnosti, úschovní účty a firmy vytvářející zdání běžných obchodních vztahů.
Americký investor a španělský aristokrat
Do této části příběhu vstupují americký investor Ketan Seth a Francisco de Borbón, syn vévody ze Sevilly a vzdálený příbuzný španělského krále Felipeho VI.
Oba v roce 2012 založili kalifornskou společnost Alpha Trading, kterou prezentovali jako mezinárodního obchodníka s komoditami s kancelářemi v New Yorku, Madridu a Miami.
Podle španělských vyšetřovatelů měla firma pomáhat přesouvat Toránovy peníze z offshore účtů vedených u banky v Panamě. Seth a de Borbón měli působit jako řídící partneři společnosti a podílet se na transakcích využívajících blíže nepopsaný „komplexní finanční nástroj“.
Vyšetřovatelé tvrdí, že informace získané od panamských úřadů potvrzují operace směřující k ukrytí původu prostředků i identity jejich skutečného vlastníka.
Seth byl předvolán k výpovědi, prostřednictvím právníků ale požádal o její odklad. K soudu se má dostavit v září. Jeho advokát se k tvrzením Bloombergu nevyjádřil.
De Borbón byl ve Španělsku zadržen a následně propuštěn. Ani jeho právník se k případu podrobně nevyjádřil.
Z kokainového vyšetřování až na burzu
Vazba na Wall Street vzniká prostřednictvím dalšího podnikání obou mužů.
Seth a de Borbón v roce 2025 založili Blue Acquisition Corp., takzvanou SPAC, tedy prázdnou burzovní společnost určenou k získání peněz od investorů a následnému převzetí konkrétního podniku.
Firma se zaměřila na atraktivní oblasti datových center a umělé inteligence. Předsedou se stal bývalý americký čtyřhvězdičkový generál Wesley Clark.
Při vstupu na burzu v červnu 2025 společnost prodala více než 20 milionů investičních jednotek a získala hrubý výnos 201,25 milionu dolarů. Na přípravě transakce se podílela investiční banka BTIG a mezi významnými akcionáři se objevily velké hedgeové fondy.
Blue Acquisition následně oznámila záměr převzít provozovatele datového centra v Niagara Falls.
Samotná společnost Blue Acquisition není ve španělských vyšetřovacích dokumentech označena za součást podezřelého systému a není obviněna z žádného protiprávního jednání. Stejně tak Bloomberg neuvedl žádné podezření vůči bance, investorům nebo ostatním členům vedení firmy.
Seth na začátku června 2026 rezignoval na funkci generálního ředitele a člena představenstva. Firma jako důvod uvedla rodinné záležitosti a zdůraznila, že rezignace nesouvisela s žádným sporem se společností. Později se vzdal také svého podílu v řídící společnosti sponzora SPAC.
De Borbón působil jako zvláštní poradce Blue Acquisition, jeho spolupráce ale skončila už v únoru.
Případ tak neukazuje, že by peníze z prodeje drog financovaly samotný vstup Blue Acquisition na burzu. Ukazuje však, že lidé spojovaní vyšetřovateli s podezřelými finančními operacemi současně působili ve světě, kde lze od institucionálních investorů během krátké doby získat stovky milionů dolarů.
Irský fintech a banky, které neměly být bankami
Další větev případu vede do Irska.
Vyšetřovatelé se zaměřili na společnost ET Fintech Europe, kterou vlastnil de Borbón a další lidé spojovaní s kauzou. Podle španělských dokumentů ji přímo ovládala podezřelá zločinecká organizace.
Ředitelka a akcionářka firmy Alina Burnardová to odmítla. Podle ní vyšetřovatelé zásadně zkreslují účel i činnost podniku, který měl vyvíjet platformu pro digitální bankovnictví. Uvedla také, že s úřady plně spolupracovala.
V dokumentech se objevují rovněž dvě společnosti ze Svatého Tomáše a Princova ostrova. Na internetu se měly prezentovat jako banky, přestože podle vyšetřovatelů nebyly registrovány u místního finančního regulátora.
Podobné subjekty mohou fungovat jako takzvané vnořené banky. Transakce svých klientů provádějí prostřednictvím účtů u větších finančních institucí, čímž mohou ztížit identifikaci skutečného zákazníka a původu peněz.
Panamský účet, offshore společnosti, irský fintech, dubajské nemovitosti a kryptoměny podle vyšetřovatelů nevytvářely několik oddělených světů. Měly tvořit jednotlivé vrstvy stejného mechanismu, jehož cílem bylo proměnit hotovost z drog v majetek působící jako výsledek legálního podnikání.
Šedá zóna mezi podsvětím a legální ekonomikou
Na celém případu je pozoruhodné, jak málo připomíná tradiční představu o praní peněz prostřednictvím kufrů s hotovostí a anonymních účtů v jednom daňovém ráji.
Moderní zločinecká síť podle vyšetřovatelů využívala stejné nástroje jako legální globální byznys: holdingové společnosti, escrow účty, kryptoměny, fintechové platformy, investice do nemovitostí a přeshraniční firemní struktury.
„Úspěšní podnikatelé v nelegální ekonomice jsou závislí na legálních trzích, finančních profesionálech, logistických společnostech a korporátních strukturách,“ vysvětlila Bloombergu expertka na nelegální dodavatelské řetězce Annette Idlerová z Oxfordské univerzity.
Právě v šedé zóně mezi legálními a nelegálními aktivitami podle ní prosperují nejsofistikovanější kriminální organizace.
Rekordní zásilka kokainu byla proto pouze začátkem příběhu. Droga se dala najít fyzickou kontrolou kontejneru. Mnohem obtížnější je vystopovat peníze, které následně projdou přes několik firem, zemí, bankovních účtů a digitálních peněženek.
Španělské vyšetřování nyní ukazuje, že vzdálenost mezi jihoamerickou plantáží, vilou v Dubaji a burzovní společností v Kalifornii může být ve světě globálních financí překvapivě krátká.
