V Nizozemsku Sony čelí hromadné žalobě, kterou jménem přibližně 1,7 milionu hráčů
V Nizozemsku Sony čelí hromadné žalobě, kterou jménem přibližně 1,7 milionu hráčů
Konec herních disků může Sony přijít na miliardy. Nizozemská žaloba získala nový argument
Konec fyzických herních disků může mít pro Sony větší následky, než firma čekala. Vedle kritiky hráčů totiž podle žalobců posiluje i argumenty v jedné z největších evropských žalob proti fungování PlayStation Store.
Redaktor
Rozhodnutí Sony ukončit od 1. ledna 2028 výrobu fyzických herních disků pro nové tituly může mít dopady daleko za hranicemi herního průmyslu. Zatímco část hráčů kritizuje přechod na čistě digitální distribuci, novou munici získali také právníci.
V Nizozemsku totiž společnost čelí hromadné žalobě, kterou jménem přibližně 1,7 milionu hráčů vede spotřebitelská organizace Stichting Massaschade & Consument. Ta po Sony požaduje odškodnění ve výši 457 milionů dolarů, tedy přibližně 9,7 miliardy korun.
Samotná žaloba není novinkou. Organizace ji podala už loni v rámci iniciativy Fair PlayStation a tvrdí, že Sony zneužívá své dominantní postavení na trhu digitální distribuce. Kritizuje především třicetiprocentní provizi z každého nákupu v obchodě PlayStation Store, které se mezi hráči přezdívá „Sony Tax“.
Oznámený konec fyzických disků ale podle žalobců celý spor významně posouvá. Jakmile budou nové hry dostupné pouze digitálně, hráči podle nich přijdou o poslední skutečnou alternativu k obchodu PlayStation Store. Zmizí možnost koupit hru v kamenném obchodě, využít levnější nabídky jiných prodejců nebo si titul po dohrání prodat v bazaru.
Právě existence fyzických kopií přitom dosud představovala jeden z nejsilnějších argumentů obrany Sony proti obvinění z monopolního postavení. Firma mohla namítat, že zákazníci mají na výběr. Po oznámení konce disků ale tento argument výrazně slábne.
Podle organizace navíc nejde jen o cenu her. S přechodem na čistě digitální distribuci budou hráči stále více odkázáni na podmínky jediné platformy, která rozhoduje nejen o cenách, ale i o tom, jak dlouho bude možné digitální obsah používat. Právě otázka skutečného vlastnictví digitálních her se v posledních měsících dostává do centra pozornosti také díky evropské iniciativě Stop Killing Games. Ta požaduje, aby vydavatelé po ukončení podpory nenechávali zakoupené hry zcela nefunkční a hráči o ně nepřicházeli jen proto, že byly vypnuty firemní servery. Přestože iniciativa řeší jiný problém než nizozemská žaloba, obě kauzy spojuje stejná otázka – jaká práva mají hráči k digitálně zakoupeným hrám a nakolik je skutečně vlastní.
Nizozemský spor přitom není jediný. Sony kvůli fungování PlayStation Store čelí podobným žalobám i v dalších evropských zemích a do nizozemské hromadné žaloby se mohou další hráči stále připojovat. Výše požadovaného odškodnění tak může ještě vzrůst.
