Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii IRENA klesly celkové náklady na instalaci solárních elektráren od roku 2010 o 87 procent
Shutterstock.com
Solární boom dostává nový impuls. Ekonomicky začíná porážet fosilní zdroje
Solární energetika překonává důležitý ekonomický milník. Náklady na její výstavbu výrazně klesly a v řadě zemí už nový solární zdroj vyžaduje stejně nebo méně kapitálu než nová uhelná či plynová elektrárna. Výhodu navíc posilují stále levnější baterie.
red
Solární energetika překonala důležitý ekonomický milník. Podle nové analýzy Ember dnes sluneční elektrárna potřebuje na vyrobení stejného ročního množství elektřiny přibližně stejně – nebo dokonce méně – počátečního kapitálu než nový uhelný či plynový zdroj. Ještě před deseti lety přitom mohla být investice do soláru až pětkrát vyšší.
Právě vysoké počáteční náklady byly dlouho jednou z hlavních nevýhod solární energetiky. Sluneční elektrárna většinu nákladů zaplatí ještě před spuštěním, zatímco plynová nebo uhelná elektrárna rozloží část výdajů do dalších desetiletí prostřednictvím nákupu paliva.
V zemích s drahým financováním a omezenými veřejnými rozpočty proto mohl fosilní zdroj působit jako dostupnější volba, přestože byl během své životnosti dražší.
Tento rozdíl se nyní rychle zmenšil. Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii IRENA klesly celkové náklady na instalaci solárních elektráren od roku 2010 o 87 procent. Důvodem je masová výroba panelů, vyšší účinnost, rozsáhlejší dodavatelské řetězce a zkušenosti s výstavbou ve velkém.
Změna je zásadní především pro rozvíjející se ekonomiky. Mnohé z nich potřebují rychle zvyšovat výrobu elektřiny, zároveň ale čelí vysokým úrokům a závislosti na dovozu uhlí, ropy nebo plynu. Solární elektrárna jim umožňuje většinu nákladů zaplatit jednorázově a následně vyrábět elektřinu bez nákladů na palivo.
Výhodou je také modularita. Solární kapacitu lze přidávat postupně, místo aby země musela najednou financovat obří elektrárenský projekt. To snižuje riziko i dobu výstavby.
Solár ale samozřejmě není bez problémů. Slunce nesvítí v noci a výroba kolísá podle počasí. Do skutečné ceny elektřiny proto patří také baterie, posilování sítí, propojení jednotlivých trhů nebo flexibilní spotřeba. Tyto náklady mohou být při vysokém podílu obnovitelných zdrojů významné.
Solární energetika už nemusí přesvědčovat investory argumentem, že bude levnější až za desítky let.
I zde se však ekonomika mění. Podle IRENA klesly ceny bateriových úložišť od roku 2010 o 93 procent. V oblastech s vysokým slunečním zářením vychází elektřina ze solárních elektráren doplněných bateriemi podle jejího odhadu zhruba na 54 až 82 dolarů za megawatthodinu. To už se překrývá s náklady nových fosilních zdrojů.
Neznamená to, že baterie dokážou nahradit veškerou záložní výrobu nebo pokrýt dlouhé období bez slunce. Budoucí energetika proto bude spíš kombinací soláru, větru, baterií, silnějších sítí, pružné spotřeby, vodních elektráren a dalších řiditelných zdrojů.
Důležité ale je, že se změnila samotná ekonomická debata. Solární energetika už nemusí přesvědčovat investory argumentem, že bude levnější až za desítky let. V rostoucím počtu zemí je levnější už při rozhodování o tom, co vůbec postavit.
Fosilní elektrárny si navíc nesou vlastní náklady na infrastrukturu, dovoz paliv a jejich cenovou volatilitu. Plyn je sice flexibilní a zůstane důležitý jako záloha v některých soustavách, jeho palivo se však musí nakupovat znovu a znovu.
Solární energetika tím nevyřešila všechny problémy elektrických sítí. Odstranila ale jednu z největších ekonomických překážek svého rozšíření: už není samozřejmé, že fosilní elektrárnu je levnější postavit dnes a náklady na energii řešit až později.
