Levnější paliva za každou cenu: 39 zemí sáhlo k daňovým úlevám
Shutterstock.com
Levnější paliva za každou cenu: 39 zemí sáhlo k daňovým úlevám. MMF varuje před riziky
Počet zemí, které reagují na růst cen energií snižováním daní, se během jediného měsíce zdvojnásobil. Podle dat Mezinárodní energetické agentury dnes taková opatření zavedlo už 39 ekonomik. Vlády tak reagují na skokové zdražení ropy a plynu po narušení dodávek přes Hormuzský průliv, kudy běžně proudí zhruba pětina světového obchodu s těmito surovinami.
šéfredaktor
Evropa přitom hraje klíčovou roli. Na starém kontinentu připadá 19 zemí, které sáhly ke snížení energetických daní. Vlády čelí silnému tlaku veřejnosti i firem, zároveň ale narážejí na varování Mezinárodního měnového fondu. „S již vysokým zadlužením v mnoha zemích musí fiskální politika reagovat opatrně,“ upozorňuje fond a vyzývá k cíleným a dočasným opatřením.
Drahá a často neefektivní řešení
Realita je jiná. Podle analýzy think-tanku Bruegel evropské státy zatím vyčlenily téměř 9,5 miliardy eur, přičemž více než 80 procent opatření tvoří plošné zásahy bez jasného cílení — typicky snížení DPH či spotřebních daní. „Necílená opatření jsou nákladná a kontraproduktivní. Oslabují cenové signály, které motivují ke snížení spotřeby energie a přechodu na čistší alternativy,“ říká analytička Ugnė Keliauskaitė.
Konkrétní kroky se liší: Německo snížilo daně z paliv za 1,6 miliardy eur, Španělsko investovalo 3,5 miliardy do snížení DPH. Itálie prodloužila dvacetiprocentní snížení spotřební daně, jehož náklady dosáhly asi jedné miliardy eur za 45 dní. Vedle toho některé státy zavedly cenové stropy nebo regulaci marží.
Politika proti signálům trhu
Evropská komise se snaží směřovat reakci jiným směrem — navrhuje zvýhodnit elektřinu oproti fosilním palivům a urychlit přechod k technologiím, jako jsou tepelná čerpadla nebo elektromobily. „Neměli bychom pálit peníze daňových poplatníků na dotace fosilních paliv,“ varoval eurokomisař Dan Jørgensen.
Podle analytiků však politická realita jde opačným směrem. „Rostoucí ceny energií jsou silným signálem pro přechod k čistším technologiím, ale vládní reakce tento efekt tlumí,“ říká Alfred Arnborg z think-tanku Europa. Plošné daňové úlevy podle něj mohou dokonce zvýšit poptávku a ceny dál tlačit vzhůru.
Příkladem odlišného přístupu je Francie, která cílí pomoc na konkrétní sektory, například zemědělství nebo logistiku, a zároveň podporuje elektrifikaci. Ukazuje tak, že i v době energetické krize lze kombinovat okamžitou úlevu s dlouhodobou strategií.
