Ministryně financí Aleny Schillerové (ANO)
Foto: Michal Čížek / Hrot
Schillerová: Bez novely nelze sestavit rozpočet v zákonných mantinelech
Debata o změně rozpočtových pravidel pokračuje. Opozice kritizuje zejména pozměňovací návrhy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), které podle ní posilují pravomoci vlády při navyšování výdajů a oslabují kontrolní roli Parlamentu.
čtk
Sněmovna podle očekávání ani dnes nedokončila třetí čtení sporné novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. K jejímu schvalování se vrátí v pátek, kdy by se podle dosavadních informací mohlo také hlasovat. Opozice předlohu kritizuje a s ní hlavně pozměňovací návrhy, které k ní vznesla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Opozice tvrdí, že změny vládě umožní například obcházet Parlament při navyšování výdajů a tím i jejich nekontrolovaný nárůst. Schillerová tato tvrzení odmítá a předlohu hájí. Řekla mimo jiné, že bez zákona by nebylo možné sestavit návrh státního rozpočtu v zákonných mantinelech.
Terčem kritiky jsou pozměňovací návrhy ministryně financí, které kromě jiného umožní vládě navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. V některých případech by vláda nepotřebovala ke změnám v rozpočtu souhlas Sněmovny nebo sněmovního rozpočtového výboru. Podle opozice tím ale vláda posouvá rovnováhu mezi mocí výkonnou a zákonodárnou.
Vládní návrh například počítá s tím, že v případě zhoršené bezpečnostní situace by vláda mohla zvýšit výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to mimo jiné na základě opatření, která doporučí Bezpečnostní rada státu. Ministryně jako příklad uváděla situaci, kdy státu hrozí nebezpečí, ale nebyl vyhlášen válečný stav nebo stav ohrožení státu. „V takové situaci rozhodují hodiny, neřkuli minuty,“ zdůraznila. V reakci na opoziční výtky ujistila, že vláda chce snižovat deficity, ale takovou cestou, která nepošle ekonomiku do recese.
Předloha v původní podobě především navrhovala změnu způsobu výpočtu výdajových rámců rozpočtu, tedy objemu peněz, které vláda může utratit. Výdajové rámce se mají nově sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice.
