Slunce dnes obíhá zhruba o 10 tisíc světelných let dál od centra Mléčná dráha, než kde vzniklo před 4,6 miliardami let. Dlouho šlo o hypotézu založenou na chemickém složení hvězd. Nová data ji ale posouvají na úroveň statistiky: nejde o výjimku, ale o hromadný jev, jak uvádí server Phys.org.

Problém je v rozporu s teorií. Galaktická příčka – struktura dlouhá až desítky tisíc světelných let – má fungovat jako dynamická bariéra, která omezuje přesuny hvězd z vnitřních oblastí galaxie. Pokud by model platil, podobná migrace by byla výrazně omezená. Data ale ukazují opak.

TechnologieTechnologie

Gaia odhalila zvláštní tajemství Palomaru 5: hvězdokupa může skrývat roj stovek černých děr

Tým vedený Daisuke Taniguchi z Tokyo Metropolitan University využil data mise Gaia a sestavil katalog 6 594 hvězd typu „sluneční dvojče“, tedy zhruba třicetinásobek předchozích vzorků. Jak vyplývá ze studie publikované v Astronomy & Astrophysics, většina těchto hvězd vznikla před 4 až 6 miliardami let a dnes se nachází ve srovnatelné vzdálenosti od galaktického centra jako Slunce.

Interpretace je strukturální. Slunce se nepřesunulo individuálně, ale jako součást širší migrační vlny hvězd. To mění rámec problému: nejde o výjimku v dynamice, ale o systémový proces.

Z toho plynou dvě možnosti. Buď jsou současné modely galaktické dynamiky neúplné, nebo galaktická příčka v době migrace ještě nebyla plně vytvořená a nefungovala jako bariéra. Právě tuto variantu naznačují podle studie v Astronomy & Astrophysics výsledky, které připouštějí jiný vývoj této struktury.

Dopad přesahuje astrofyziku. Vnitřní části galaxie mají vyšší hustotu hvězd, častější supernovy a vyšší radiační zátěž. Přesun Slunce do klidnější oblasti tak mohl snížit rizika pro vznik a dlouhodobé přežití života na Zemi, jak uvádějí autoři studie.

SpolečnostSpolečnost

Konec Světa sedmikrásek aneb Kterak Gaia dokázala změnit náš pohled na Zemi