Ovce
Shutterstock.com
Slovensko potvrdilo první případy katarální horečky ovcí. Jedno ohnisko je u českých hranic
Slovensko poprvé potvrdilo výskyt katarální horečky ovcí, známé také jako bluetongue či nemoc modrého jazyka. Nákaza se objevila ve dvou chovech skotu, přičemž jedno z ohnisek leží v okrese Čadca nedaleko českých hranic. Nakažená zvířata zatím nevykazovala příznaky a slovenská veterinární správa zdůrazňuje, že není důvod k panice.
čtk, msk
,
Slovenská Státní veterinární a potravinová správa v pondělí potvrdila první dva výskyty katarální horečky ovcí na území země. Nákazu odhalila laboratorní vyšetření ve dvou chovech skotu, přestože zvířata nevykazovala žádné klinické příznaky.
Jedno ohnisko se nachází v okrese Čadca na severozápadě Slovenska nedaleko hranice s Českem, druhé veterináři potvrdili v okrese Žarnovica na středním Slovensku. Právě poloha prvního případu je důležitá i pro české chovatele, protože nemoc přenáší krev sající hmyz a její šíření se proto neřídí státními hranicemi.
„Není důvod k panice, nákazu jsme očekávali, jsme na ni připraveni,“ uvedla slovenská veterinární správa.
Slovensko bylo jednou z posledních zemí bez nákazy
Pro Slovensko jde o historicky první potvrzený výskyt bluetongue v chovu. Ještě na jaře 2025 slovenská veterinární správa uváděla, že na území země dosud nebylo zaznamenáno žádné ohnisko, zároveň ale kvůli šíření nemoci v okolních zemích připouštěla její zavlečení.
Katarální horečka ovcí navzdory názvu nepostihuje pouze ovce. Virus může nakazit také skot, kozy a některé volně žijící přežvýkavce. U skotu přitom infekce často probíhá bez viditelných klinických příznaků, což odpovídá i dvěma nyní potvrzeným slovenským ohniskům.
Nákazu přenášejí především pakomárci rodu Culicoides. Nemoc se běžně nepřenáší přímým kontaktem mezi zvířaty a člověk k viru není vnímavý. Pro lidské zdraví tedy bluetongue nepředstavuje riziko.
Výskyt nemoci souvisí s aktivitou hmyzího přenašeče, a proto bývá nejsilnější během teplé části roku. Teplo a vlhkost vytvářejí pro pakomárce příznivé podmínky a ve střední Evropě se virus šíří především od pozdního jara do podzimu.
Z nakažených chovů se zvířata nesmějí přesouvat
Slovenští veterináři po potvrzení nákazy zakázali přesuny zvířat z postižených hospodářství na jiné farmy.
Na rozdíl od některých jiných nebezpečných nákaz ale není nutné pozitivní skot automaticky utrácet. Zvířata mohou být podle veterinární správy přepravena na jatka.
Jednou z možností ochrany je očkování, které je na Slovensku dobrovolné. U vakcinovaných zvířat se omezení neuplatňuje při vnitrostátním přesunu. Při vývozu do zahraničí je ale nutné respektovat veterinární pravidla cílové země, která může vyžadovat očkování nebo laboratorní test.
Nemoc se nejvýrazněji projevuje u ovcí. Mezi příznaky patří vysoká horečka, otoky hlavy, pysků nebo jazyka, výtok z nosu, zvýšené slinění, záněty a poškození sliznic nebo změny v okolí paznehtů. U skotu může infekce naopak probíhat téměř bez příznaků.
Do Česka se nemoc vrátila v roce 2024
Česká republika už s katarální horečkou ovcí zkušenost má. Po zhruba patnáctileté přestávce se nemoc vrátila do Česka na začátku září 2024, kdy byla první ohniska potvrzena v Ústeckém a Karlovarském kraji.
Během dalšího vývoje se nákaza rozšířila také do dalších částí republiky. České veterinární orgány proto v minulých sezonách zaváděly pravidla pro přesuny vnímavých zvířat, testování i vakcinaci.
Slovenské případy samy o sobě neznamenají, že nyní musí následovat nové ohnisko v České republice. Výskyt v Čadci ale ukazuje, že virus cirkuluje také bezprostředně v regionu u českých hranic.
Pro chovatele tak bude důležitý především další vývoj během podzimu a výsledky veterinárního monitoringu. Právě pakomárci totiž mohou virus přenášet mezi hospodářstvími na vzdálenosti, které nemají nic společného s administrativními hranicemi států.