Škoda Enyaq a Elroq
Škoda Auto
Od kol Slavia k elektrickým bestsellerům: příběh Škody Auto v proměnách času
Když Václav Laurin a Václav Klement v roce 1895 otevřeli v Mladé Boleslavi malou manufakturu na výrobu a opravy jízdních kol, sotva mohli tušit, že pokládají základ jedné z nejvýznamnějších automobilových značek střední Evropy.
šéfredaktor
Jejich kola nesla jméno Slavia a rychle si získala úspěch doma i v zahraničí. Už o tři roky později firma vstoupila do světa motorismu – nejprve výrobou motocyklů, které jako první vznikaly v Rakousku-Uhersku, a následně i konstrukčními inovacemi, jež posunuly ovládání strojů blíže běžným uživatelům.
Zásadní obrat přišel v roce 1905, kdy Laurin & Klement představili svůj první automobil Voiturette A. Dvoumístný vůz s výkonem sedmi koní otevřel značce cestu do nové éry. Už o rok později se rozjela sériová výroba a firma zahájila rychlou expanzi. Přeměna na akciovou společnost v roce 1907 a rostoucí export – od Evropy po Nový Zéland či Japonsko – ukázaly ambice mladoboleslavského podniku stát se mezinárodním hráčem.
Průmyslový rozmach a tvrdé zvraty
První světová válka tento rozvoj přerušila. Produkce osobních vozů ustoupila vojenským zakázkám a podnik se musel přizpůsobit nové realitě. Situaci zkomplikoval i rozsáhlý požár v roce 1924. Následná fúze s plzeňskými Škodovými závody v roce 1925 ale otevřela cestu k modernizaci i stabilitě. Nové logo s okřídleným šípem se stalo symbolem značky, která postupně posilovala svou pozici.
Ve 30. letech Škoda zavedla pásovou výrobu a představila modely jako Popular, Rapid nebo Superb. Moderní konstrukce s páteřovým rámem a motory OHV posunuly technickou úroveň vozů a značka si upevnila vedoucí postavení na domácím trhu i dobré jméno v zahraničí. Úspěchy ve sportu, včetně Rally Monte Carlo, podpořily její reputaci.
Druhá světová válka znamenala další dramatický zlom. Výroba byla podřízena potřebám německého průmyslu a závod byl ke konci války bombardován. Po roce 1945 přišlo znárodnění a vznik podniku AZNP. Automobilka se ocitla v centrálně řízené ekonomice, která zásadně ovlivnila její směřování.
Technologické milníky i omezení socialismu
Navzdory omezením vznikla řada významných modelů. Škoda 1101 „Tudor“, sedan 1200 s celokovovou karoserií nebo Spartak patřily k základům poválečné produkce. Klíčový technologický posun ale přišel v roce 1964 s modelem Škoda 1000 MB. Ten využíval motor vyráběný tlakovým litím hliníku – řešení, které bylo ve velkosériové produkci světovým unikátem.
V dalších desetiletích si Škoda udržovala pozici výrobce dostupných vozů. Modely jako 105/120 oslovovaly široké vrstvy zákazníků, zatímco sportovní 130 RS si vydobyla reputaci legendy motoristického sportu. Přesto bylo zřejmé, že bez zásadní změny nemůže značka plně využít svůj potenciál.
Obrat po roce 1989 a vstup do světa
Zlom přišel po politických změnách na počátku 90. let. V roce 1991 se Škoda stala součástí koncernu Volkswagen a začala nová etapa. Partnerství přineslo modernizaci výroby, technologický transfer i otevření globálních trhů. „Škoda, automobilová a. s. zahajuje činnost a stává se vedle VW, Audi a Seatu čtvrtou značkou koncernu Volkswagen,“ popisuje tehdejší proměnu oficiální historie.
Prvním výsledkem byla Felicia, která nahradila Favorit a vznikla již ve spolupráci s Volkswagenem. Následovala Octavia – model, jenž položil základ dlouhodobého růstu značky. Fabia a Superb rozšířily portfolio a automobilka začala budovat výrobní kapacity mimo Evropu, například v Číně nebo Indii.
Na přelomu tisíciletí Škoda překročila hranici 400 tisíc vyrobených vozů ročně a exportovala do desítek zemí. V roce 2014 pak poprvé prodala více než milion aut za rok. Rozšiřování modelové nabídky, včetně SUV jako Yeti nebo později Kodiaq, potvrdilo její schopnost reagovat na měnící se poptávku.
Elektrická transformace jako nová kapitola
Po roce 2016 se automobilka začala systematicky připravovat na nástup elektromobility. V roce 2019 představila první elektrifikované modely Citigoe iV a Superb iV a vytvořila značku Škoda iV, která zastřešuje vývoj elektrických vozů i související infrastruktury. O rok později následoval Enyaq iV, první čistě elektrické SUV značky a symbol nové éry.
Elektrická ofenzíva se postupně proměnila v jeden z hlavních pilířů značky. Enyaq ukázal, že Škoda dokáže nabídnout konkurenceschopný elektromobil v masovém měřítku, a otevřel cestu dalším modelům. Na něj navázal kompaktnější Elroq, který rozšiřuje nabídku směrem k širšímu publiku.
Oba modely se rychle prosadily i na evropském trhu. V roce 2025 se Enyaq i Elroq zařadily mezi nejprodávanější elektromobily v Evropě – Elroq obsadil druhé místo a Enyaq sedmé. Samotný Elroq dosáhl více než 95 tisíc dodaných vozů a opakovaně se stal nejprodávanějším elektromobilem v jednotlivých měsících. Škoda tak potvrzuje, že její tradiční důraz na poměr ceny a užitné hodnoty funguje i v nové technologické kategorii.
Škoda Auto loni vyrobila celosvětově 1.065.000 vozů, meziročně o 15 procent více
Automobilka na tento vývoj reaguje modernizací obou modelových řad pro modelový rok 2026. Úpravy mají posílit technologickou úroveň i uživatelský komfort a udržet konkurenceschopnost v rychle rostoucím segmentu elektromobilů.
Z pohledu více než 125leté historie jde o další logický krok. Škoda Auto prošla cestou od malé dílny přes válečné zvraty a centrálně řízenou ekonomiku až po globálního výrobce. Dnes vstupuje do nové fáze – tentokrát definované elektrickou mobilitou, která může být stejně zásadní jako kdysi přechod od jízdních kol k automobilům.
