Dlouhé fixace, a ještě k tomu nízké sazby u hypoték? Zapomeňte!

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Celý článek
0

Třetí rok války: Ukrajina má k vítězství stále dál, na pomoc USA se spolehnout nemůže

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Celý článek
0

Vzkaz Generaci Z: Přestaňte brečet a přijměte, že stres a úzkost jsou normální a patří k životu

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

„Šílená“ státní dotace. Největší zahraniční investice v dějinách Německa budí rozpaky

Americký koncern Intel plánuje do továrny na čipy v Německu investovat 30 miliard eur, ovšem s obří podporou ve výši 10 miliard eur od německých daňových poplatníků

„Šílená“ státní dotace. Největší zahraniční investice v dějinách Německa budí rozpaky
ilustrační foto | Tester128 / Shutterstock.com

Jen skutečně výjimečně se přední němečtí ekonomové shodnou v postoji k nějaké ekonomicko-politické kontroverzi. Ale když jde o plán spolkové vlády utratit miliardy eur na dotace pro čipovou megatovárnu Intelu v Magdeburgu, jsou Reint Gropp z Halle Institute for Economic Research, Marcel Fratzscher z German Institute for Economic Research a Clemens Fuest z Ifo Institute vzácně zajedno. Považují štědré dotace pro americkou firmu za monumentální mrhání penězi daňových poplatníků.

Shoda ekonomických expertů však politiky nezajímá. Středolevicová koaliční vláda kancléře Olafa Scholze odsouhlasila pro megatovárnu Intelu v Magdeburgu dotaci ve výši cca 10 miliard eur, což je značná část z cca 30 miliard, které Intel údajně hodlá ve východoněmeckém městě investovat.

Christian Lindner, německý protržní ministr financí, nedávno vyhlásil, že v rozpočtu jednoduše nejsou prostředky na splnění požadavku Intelu na další zhruba tři miliardy eur, které americký výrobce čipů údajně požaduje na vykrytí skokového nárůstu cen energií a stavebních materiálů. Sociálnědemokratický kancléř se však zdá být připraven peníze dodat, pokud Intel svůj projekt rozšíří.

Generátor pracovních míst

Šéf Intelu Pat Gelsinger vyrazil v polovině června na turné po Evropě a tento týden se sešel se Scholzem v Berlíně, aby mu osobně prezentoval představy svojí firmy. Během těchto jednání by se mohla finalizovat dohoda na megaprojektu, který by se stal největší přímou zahraniční investicí v dějinách Německa. Gelsinger také navštívil Magdeburg, kde už nyní pilně pracuje třicítka zaměstnanců Intelu, včetně personálního šéfa pro Německo Bernda Holthause.

Gelsingerovi příznivci na kancléřství i ministerstvu průmyslu tvrdí, že továrna Intelu podnítí vznik inovačního hubu a vytvoří až pět dalších pracovních míst na každou z tří tisíc stálých vysoce kvalifikovaných technických pozic, které Intel údajně hodlá v Magdeburgu zřídit (nemluvě o sedmi tisících dočasných místech pro dělníky v době, kdy se fabrika bude stavět).

 

Továrna na čipy navíc podle svých příznivců pomůže EU splnit cíl, jímž je zvýšit podíl na globální výrobě čipů z deseti na dvacet procent do roku 2030. To by snížilo evropskou závislost na dodavatelích z Tchaj-wanu, Jižní Koreje a dalších zemí v sousedství čím dál rozpínavější Číny.

Šílené rozhazování

Kritici projektu namítají, že dotování každého pracovního místa vytvořeného Intelem milionem eur (když započítáte i stavební dělníky) je naprosté šílenství, zvlášť v regionu, který má nízkou nezaměstnanost a místní průmyslové podniky mají už nyní problém sehnat zaměstnance. Pochybují i o nadnesených odhadech vytvořených nových pracovních míst.

Mnozí ekonomové se domnívají, že Intel v Magdeburgu přinejlepším vytvoří 1,5 nového místa na každou jím zřízenou pozici. Ekonom Gropp říká, že pro Německo dává větší smysl nakupovat čipy z Ameriky (která už nyní velkoryse dotuje výrobce čipů).

Dává masivní pobídka smysl z pohledu Intelu? Firma potřebuje stimul. V posledních letech zaostává ve výrobě nejpokročilejších čipů za svými konkurenty v čele s tchajwanským TSMC a jihokorejským Samsungem. V dubnu Intel ohlásil čtvrtletní čistou ztrátu 2,8 miliardy dolarů, což byl pro něj nejhlubší propad všech dob, protože globální poptávka po mnoha druzích čipů opadla. Tržní hodnota Intelu je při 148 miliardách dolarů těsně nad polovinou toho, na kolik si jej trh cenil zkraje roku 2021.

Generální ředitel Gelsinger je přesvědčen, že se tento trend dá zastavit masivními investicemi do nových kapacit (viz graf). V době, kdy už se čipy neprodávají jako housky na krámě, je to hodně riskantní taktika – se štědrými německými pobídkami nebo bez nich.

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.