Odpal rakety Hwasong-11 Ra

Odpal rakety Hwasong-11 Ra

KCNA

Severní Korea znovu testovala rakety s kazetovou municí, Kim přihlížel s dcerou

Severní Korea znovu testovala balistické střely s kazetovou municí, a to už podruhé během dubna. Podle státní agentury KCNA šlo o odpálení několika modernizovaných střel země–země, které mají posílit schopnost prorazit obranu Spojených států a Jižní Koreje. Test odpovídá nedělním detekcím startů, které zaznamenaly armády Jižní Koreje, Japonska a USA u východního pobřeží KLDR.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Galerie (4)

Fotografie zveřejněné severokorejskými úřady zachycují vůdce Kim Čong-una a jeho dospívající dceru při sledování startu z pobřežního stanoviště. Oba stojí bok po boku, zatímco nad mořem stoupá projektil s šedým kouřovým ocasem. Jihokorejská rozvědka nedávno uvedla, že dcera, údajně Kim Ju-e, by mohla být považována za možnou nástupkyni.

Podle KCNA Kim osobně dohlížel na odpálení pěti modernizovaných balistických střel Hwasong-11 Ra, vybavených kazetovými hlavicemi a fragmentačními minami. Střely zasáhly cíl na ostrově. Vůdce následně vyjádřil spokojenost a zdůraznil, že „pro vojenské operace má zásadní význam posilování schopnosti vysoce koncentrovaných úderů“.

Kazetová munice a širší kontext

Už při předchozím testu na začátku měsíce KLDR zkoušela variantu Hwasong-11 Ka, rovněž s kazetovými hlavicemi. Podle severokorejských tvrzení dokáže taková zbraň „proměnit v popel jakýkoli cíl na ploše 6,5 až 7 hektarů“. Kazetová munice se rozpadá ve vysoké výšce a rozptyluje desítky menších submunic na široké území, což výrazně komplikuje její zachycení protivzdušnou obranou.

Přestože více než 120 zemí podepsalo mezinárodní úmluvu zakazující použití kazetové munice, Severní Korea mezi nimi není. Stejně tak k ní nepřistoupily ani Spojené státy, Írán či Izrael. Právě probíhající konflikt, v němž Izrael obvinil Írán z použití těchto zbraní, znovu upozornil na jejich ničivý potenciál.

Testy jako nástroj vyjednávání

Rozvoj zbrojních kapacit je dlouhodobou součástí strategie Pchjongjangu, zejména od roku 2019, kdy zkrachovala jednání mezi Kim Čong-unem a tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Severní Korea se od té doby soustředí na rozšiřování jaderného arzenálu a vývoj pokročilých systémů, včetně vícenásobných hlavic, hypersonických zbraní či střel odpalovaných z ponorek.

Trump opakovaně deklaroval zájem obnovit dialog, přičemž Kim ponechal dveře k jednání otevřené, avšak odmítá podmínku předchozího jaderného odzbrojení. Nadcházející Trumpova cesta do Pekingu na summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem může podle pozorovatelů vytvořit prostor pro nové diplomatické impulzy. Nedávné testy tak mohou sloužit i jako prostředek k posílení vyjednávací pozice Severní Koreje.