Armáda KLDR
Shutterstock.com
KLDR prodloužila dosah svého raketometu až na 115 kilometrů. Ohrozit může i americké základny
Severní Korea otestovala další modernizaci svého 240milimetrového raketometu určeného především proti cílům v Jižní Koreji. Pchjongjang tvrdí, že nově naváděné rakety dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 115 kilometrů. Ještě při červnovém testu přitom uváděl maximální dosah 90 kilometrů. Jihokorejská armáda odpálení několika raket potvrdila, severokorejské údaje o jejich výkonu ale zatím nezávisle ověřeny nejsou.
msk, čtk
,
Severní Korea pokračuje v rychlé modernizaci konvenčních zbraní rozmístěných proti svému jižnímu sousedovi. V úterý 22. září provedla test vylepšených řízených raket ráže 240 milimetrů pro svůj vícenásobný raketomet, oznámila státní agentura KCNA.
Podle Pchjongjangu dostaly rakety autonomní systém přesného navádění. V klasickém trajektorovém letu mají být schopné zasáhnout cíl vzdálený 100 kilometrů, při kombinovaném klouzavém letu údajně až 115 kilometrů. KCNA také tvrdí, že zkouška potvrdila přesnost a technologickou převahu nové munice. Tyto výsledky zveřejnila samotná Severní Korea a nezávisle potvrzené zatím nejsou. Stejné parametry přinesla ve čtvrtek také agentura Reuters.
Nový dosah má praktický vojenský význam. Starší severokorejské 240mm raketomety byly dlouhodobě považovány především za prostředek k útokům na Soul a okolí. Při deklarovaném dosahu 115 kilometrů by se potenciální oblast zásahu rozšířila za jihokorejskou metropoli směrem k americkým základnám v Osanu a Pchjongtcheku.
Za tři měsíce z 90 na 115 kilometrů
Současný test navazuje na zkoušky, kterých se v červnu osobně účastnil Kim Čong-un. Tehdy KLDR testovala vylepšenou verzi 24hlavňového 240mm raketometu s autonomním přesným naváděním. Pchjongjang tehdy uváděl maximální dosah 90 kilometrů.
Pokud severokorejské údaje odpovídají skutečným schopnostem zbraně, znamená aktuálních 115 kilometrů další výrazné prodloužení dosahu během několika měsíců.
Modernizace ale není zaměřená pouze na dolet. Kim v červnu mluvil o třech prioritách dalšího vývoje zbraní: automatizaci, prodlužování dosahu a velmi přesném navádění. Součástí tehdejších testů byly vedle 240mm raketometu také taktické balistické střely a munice pro 155mm samohybnou houfnici.
Pchjongjang tak vedle jaderných zbraní a balistických raket systematicky modernizuje i konvenční dělostřelectvo, které může bezprostředně ohrozit velkou část jihokorejského území.
Pak Čong-čchon, místopředseda ústřední vojenské komise severokorejské Strany práce, při nynější zkoušce podle KCNA požadoval soustředění „nejničivějších“ útočných prostředků u jižní hranice. Severokorejské vedení podle něj chce v co nejkratší době nahradit starší prostředky dálkového úderu modernizovanými systémy. KCNA zároveň spojila nový raketomet se změnou palebné připravenosti podél hranice s Jižní Koreou.
Soul odpálení zaznamenal
První zpráva Reuters uváděla, že jihokorejské ministerstvo obrany na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo. Situace se ale během čtvrtka posunula.
Jihokorejský sbor náčelníků štábů následně oznámil, že armáda už 22. září zaznamenala několik raket vypálených z oblasti provincie Jižní Pchjongan směrem do Žlutého moře. Soul nyní analyzuje jejich přesné technické parametry.
Jihokorejská armáda podle Yonhap běžně veřejně oznamuje severokorejské odpaly větších 600mm systémů, které považuje za krátkodosahové balistické střely, u 240mm raketometů ale takové testy obvykle okamžitě nezveřejňuje.
Test zapadá do série severokorejských zbrojních zkoušek. Jen během září KLDR odpálila také několik balistických střel a tento týden představila systém, který označuje jako novou hypersonickou zbraň.
Od sjednocení k „nepřátelskému státu“
Modernizace zbraní namířených na jih probíhá současně s dlouhodobou změnou severokorejské politiky vůči Soulu.
Severní Korea v roce 2024 změnila ústavu tak, aby Jižní Koreu definovala jako „nepřátelský stát“. Letos šla ještě dál. Podle návrhu revidovaného textu ústavy, který v květnu prostudovala agentura Reuters, Pchjongjang odstranil odkazy na sjednocení Korejského poloostrova a nově vymezil vlastní území jako stát sousedící s Jižní Koreou.
Obě Koreje přitom technicky zůstávají ve válečném stavu. Korejská válka z let 1950 až 1953 skončila příměřím, nikoliv mírovou smlouvou.
KLDR zároveň dál podléhá rozsáhlému sankčnímu režimu OSN kvůli svému jadernému a balistickému programu. Rezoluce Rady bezpečnosti požadují zastavení aktivit souvisejících s balistickými střelami a opuštění jaderného zbrojního programu. Samotná nyní testovaná 240mm munice ale není totéž co severokorejské balistické rakety, na něž se část sankcí přímo vztahuje.
