Ministryně financí Alena Schillerová
Michal Čížek / Hrot
Rozbitá brzda
Schillerová otevírá dveře novým dluhům. Česko může přijít o pověst rozpočtově odpovědné země
Ministryně financí Alena Schillerová prosazuje novelu, která může výrazně zvýšit tolerované deficity. Podle šéfkomentátora Hrotu Pavla Párala tím Česko riskuje ztrátu pověsti fiskálně odpovědné země.
hlavní komentátor
Bránu pro obří nárůst zadluženosti Česka otevírá v těchto dnech bez velké pozornosti médií ministryně financí Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně při projednávání změn v rozpočtových pravidlech. Že vláda premiéra Andreje Babiše nehodlá nijak zvlášť šetřit, bylo jasné už dlouho před tím, než nastoupila. To, co se nyní chystá, je ale až ohromující.
Podle nových pravidel by deficit mohl překročit i čtyři sta miliard korun a porušit už tak měkká evropská pravidla z Maastrichtu. Návrh prošel minulý týden rozpočtovým výborem a čeká ho projednání v plénu, kde má koalice pohodlnou většinu 108 hlasů.
Ministryně financí na výboru ostře zkritizovala dosavadní pravidla a plán snižování rozpočtových deficitů. Bývalá vláda podle ní své nástupkyni za rok 2025 zanechala schodek ve výši 290,7 miliardy a s Evropskou komisí dohodla fiskálně strukturální plán, podle nějž by Česko v roce 2027 mělo mít deficit veřejných financí na úrovni 0,9 procenta hrubého domácího produktu.
Což podle ní znamená nějakých 80 miliard korun. V roce 2028 by pak podle původního návrhu měl schodek dosáhnout 0,5 procenta HDP, tedy asi 45 miliard korun.
„To je celá pravda, prostě celé je to falešné a farizejské. Divím se, že něco takového mohlo projít, že to zůstalo bez povšimnutí všech různých expertů a nezávislých institucí,“ prohlásila Schillerová.
Ponechme stranou, že to nechali bez povšimnutí tehdy opoziční poslanci ANO, když šlo o věc, kterou sami a bez námitek projednali ve sněmovně v roce 2023.
A Národní rozpočtová rada už při projednávání rozpočtu na rok 2025 upozorňovala, že nejpozději v roce 2026 musí nová vláda přijít s úsporným balíčkem nebo nedokáže pro rok 2027 sestavit rozpočet, který by odpovídal platnému zákonu.
Je také pravda, že předchozí vláda premiéra Petra Fialy moc spořivá nebyla, schodky snižovala pomalu a řadu úsporných opatření, jako byl záměr seškrtat dotace podnikům, nikdy nedotáhla do konce.
Jenže nová Babišova vláda místo nových úspor začala rušením těch starých z roku 2023. A ještě s rozdáváním přitlačila. Například když převzala do rozpočtu od spotřebitelů dotace na obnovitelné zdroje. Bratru za sedmnáct miliard.
Na rok 2027 má naplánovány další útraty. Od drobných po miliardě či dvou – až po opravdu mnohamiliardové. Například mimořádnou valorizaci plateb za státní pojištěnce za třicet miliard. Dalších dvacet miliard má vzít z příjmů rozpočtu snížení firemních daní a nějaké desítky miliard asi nakonec budou muset přibýt i ve výdajích na obranu.
Trik, jak chce Alena Schillerová splnit požadavky zákona i při schodku čtyři sta miliard korun, spočívá v tom, čemu se říká úniková doložka. Ta nyní platí pro výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP, které se do plnění předepsané maximální výše schodku nepočítají.
Nyní mají do této škatulky amnestovaných výdajů patřit i peníze k financování výstavby infrastruktury. Z taxativního výčtu, který je přílohou zákona, vyplývá, že jde nejen o konkrétní dálnice a železnice, ale třeba i o významná vodní díla a jaderné elektrárny.
Podle propočtu analytiků tyto výdaje činí letos nějakých 145 miliard korun, které mohou být v příštím roce utraceny nad zákonný rozpočtový limit. Do této kategorie pak mají spadat i splátky investic pořízených formou PPP projektů, které mají fakticky mandatorní charakter.
A to už je pěkná rána, s kterou se Česko definitivně rozloučí s pověstí zodpovědně hospodařícího státu.
