Saildrone Spectre
Saildrone
Americký Saildrone rozjíždí výrobu v Evropě. Autonomní lodě chce stavět v Nizozemsku a Norsku, křídla v Polsku
Americká společnost Saildrone výrazně rozšiřuje své evropské působení. Výrobce autonomních hladinových plavidel otevřel evropské sídlo v Kodani a uzavřel tři výrobní kontrakty v Nizozemsku, Norsku a Polsku. V Evropě má vzniknout mimo jiné první zde vyrobený 52metrový bojový dron Spectre schopný protiponorkových, průzkumných i úderných misí. Expanze přichází ve chvíli, kdy evropské státy hledají levnější způsoby nepřetržitého hlídkování v Baltském a Severním moři a ochrany podmořské infrastruktury.
šéfredaktor
Podle oznámení společnosti Saildrone bude první evropský Saildrone Spectre postaven v nizozemské loděnici Van Der Valk Shipyard. Nová generace menšího, dvacetimetrového modelu Surveyor má vznikat v norské loděnici Umoe Mandal a společnost Southern Spars bude v Polsku vyrábět pevná vertikální „křídla“ pro Surveyory, která slouží k využití větru pro pohon plavidla.
„Jsme hrdí, že můžeme oznámit ne jeden, ale tři velké výrobní projekty,“ uvedl zakladatel a šéf společnosti Richard Jenkins. Evropská centrála v Kodani má podle něj řídit obchod, údržbu i samotné dálkové operace plavidel v Evropě.
Saildrone tak přestává být na evropském trhu pouze americkým dodavatelem, který přiváží hotové stroje přes Atlantik. Firma buduje místní výrobní, servisní i operační infrastrukturu, aby byla schopna autonomní lodě vyrábět a provozovat přímo v Evropě.
Od hlídkování k raketám
Portfolio Saildrone dnes zahrnuje čtyři velikostní kategorie autonomních hladinových plavidel: sedmimetrový Explorer, desetimetrový Voyager, dvacetimetrový Surveyor a nový 52metrový Spectre.
Právě Spectre ukazuje, jak rychle se původně civilní technologie posouvá do vojenské oblasti. Podle technických údajů Saildrone je plavidlo dlouhé 52 metrů, základní konstrukce váží přibližně 250 tun a maximální užitečné zatížení přesahuje 70 tun. Dosáhnout má rychlosti až kolem 30 uzlů.
Firma nabízí dvě verze. Spectre Silent Endurance používá charakteristické vysoké pevné křídlo a hybridní pohon, který umožňuje tichou plavbu vhodnou například pro protiponorkové operace. Varianta Spectre Stealth křídlo nemá, má nižší profil a je navržena spíše pro rychlé úderné nebo elektronické bojové mise.
Skrytý nákladový prostor má pojmout až pět dvacetistopých nebo dva čtyřicetistopé kontejnery. Saildrone počítá například s integrací sonarů pro vyhledávání ponorek, prostředků elektronického boje nebo kontejnerového odpalovacího systému Mk 70 od Lockheed Martin.
Americký zbrojařský gigant do Saildrone v říjnu 2025 investoval 50 milionů dolarů. Cílem spolupráce bylo právě propojení komerčně vyvinutých autonomních lodí s existujícími vojenskými senzory a zbraněmi. Lockheed Martin tehdy oznámil, že chce technologie využít mimo jiné pro ochranu flotily, průzkum, sledování podmořského prostoru i úderné mise.
A od chvíle, kdy Breaking Defense o evropské expanzi napsal, už spolupráce postoupila o další významný krok.
Surveyor už skutečně odpálil rakety
Během letošního cvičení RIMPAC u Havaje odpálil autonomní Saildrone Surveyor dvě střely JAGM. Šlo podle obou firem o první ostré odpálení rakety z platformy Saildrone. Test 20. srpna potvrdil Lockheed Martin i samotný výrobce.
Surveyor při demonstraci spolupracoval s údernou skupinou letadlové lodi USS Theodore Roosevelt a využil dálkově ovládaný systém ARES amerického námořnictva. Současně nesl pasivní senzor elektronického boje, který společně s vrtulníkem MH-60S vyhledával a identifikoval simulovaný nepřátelský radar.
Pro evropskou expanzi je to podstatné. Saildrone už nenabízí Evropě pouze relativně jednoduché bezpilotní hlídkové čluny. Firma postupně vytváří rodinu plavidel schopných přejít od dlouhodobého sledování lodního provozu a podmořské infrastruktury až k elektronickému boji, protiponorkovým operacím a použití zbraní.
V Baltu už mají za sebou půl roku
Evropské země přitom technologii netestují od nuly. Dánsko využívalo čtyři desetimetrové Saildrone Voyager při šestiměsíční operaci v Baltském moři pro svou organizaci DALO a námořnictvo.
Podle údajů zveřejněných společností Saildrone čtveřice plavidel během mise urazila přes 20.000 námořních mil, zaznamenala více než 170.000 unikátních kontaktů a dosáhla provozní dostupnosti 92 procent i za nepříznivého počasí. Tato čísla pocházejí od samotného výrobce, nejde tedy o nezávislé vyhodnocení schopností systému.
Voyager byl v Baltu využit rovněž k mapování mořského dna a sledování kritické infrastruktury. Firma letos oznámila úspěšnou integraci zařízení schopného pomocí akustických metod zkoumat struktury pod mořským dnem.
Právě ochrana kabelů, plynovodů a další infrastruktury na dně Baltu a Severního moře se po sérii incidentů stala jednou z priorit evropských členů NATO.
Nová centrála v Kodani má proto zajišťovat nejen prodej. Saildrone tam vytváří týmy pro řízení misí, servis plavidel, technické operace a dálkové pilotování. Evropskou pobočku firma založila už v roce 2025 za podpory investice vedené dánským státním fondem EIFO, současnou centrálu v Kodani ale slavnostně otevřela až 17. srpna 2026.
Saildrone zatím neoznámil konkrétní nové evropské zákazníky ani počty plavidel, které mají evropské závody vyrobit. Breaking Defense firma pouze sdělila, že nemůže komentovat připravované kontrakty a že výrobní kapacity buduje „s ohledem na poptávku“.
Evropská expanze tak zatím představuje především vybudování průmyslového zázemí. Pokud ale evropská námořnictva skutečně začnou autonomní systémy nakupovat ve větších počtech, Saildrone už nechce být americkou firmou posílající drony přes oceán. Chce je pro evropské zákazníky stavět přímo v Evropě.
