Ropný tanker
Shutterstock.com
Moskva sází na Asii
Příjmy Kremlu pod tlakem. Rusko prodává ropu hlavně Číně a Indii, slevy přes 11 dolarů za barel tlačí výnosy dolů
Zatímco Evropa ruskou ropu téměř přestala odebírat, Moskva je stále více závislá na asijských trzích. Surovinu navíc prodává s výraznými slevami oproti světovým cenám.
editor
Ruský vývoz ropy zůstal v roce 2025 téměř na stejné úrovni jako o rok dříve. Podle vicepremiéra Alexandra Novaka dosáhl 238 milionů tun, tedy přibližně 4,8 milionu barelů denně. Oproti předchozímu roku jde jen o nepatrný pokles, píše ekonomický web Oilprice.com.
Zásadně se ale změnila struktura odběratelů. Přibližně 80 procent ruské ropy nyní směřuje do Číny a Indie. Evropa, která dříve odebírala kolem 175 milionů tun ročně, loni nakoupila jen 25 milionů tun.
Přesměrování toků je důsledkem západních sankcí, embarg a cenových stropů zavedených po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva tak vsadila na největší asijské dovozce, kteří se stali klíčovými zákazníky.
Situace se však komplikuje. Americké sankce proti firmám Rosněfť a Lukoil z října 2025 i obchodní jednání mezi USA a Indií v posledních týdnech omezily indický dovoz ruské ropy. Pro Moskvu to znamená další zúžení exportních možností a rostoucí závislost na Číně jako „bezpečném“ trhu.
Současně se prohlubují slevy, za které Rusko svou ropu prodává. Kvůli konkurenci Íránu na čínském trhu a omezenému počtu odběratelů se ruská ropa nabízí s diskontem přes 11 dolarů za barel pod cenou severomořského Brentu.
I přes růst světových cen tak příjmy Moskvy z ropy a plynu zůstávají pod tlakem. Vývoz sice objemově stagnuje, ale výnosy oslabují kvůli nutnosti nabízet výrazné cenové ústupky.
