Ruský prezident Vladimir Putin
Shutterstock.com
Zarezlá ekonomika
Rusku docházejí vojáci i peníze. Nové sankce mohou Kreml dostat do velkých problémů
Rusko čelí rostoucím ztrátám na frontě, útokům na ropnou infrastrukturu i novým západním sankcím. Analytici upozorňují, že kombinace vojenského a ekonomického tlaku může výrazně oslabit schopnost Kremlu financovat a vést válku proti Ukrajině.
hrt
Více než čtyři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu čelí Kreml stále větším problémům. Rostoucí ztráty na frontě, opakované ukrajinské útoky na ropnou infrastrukturu i připravované západní sankce podle řady analytiků vytvářejí kombinaci, která může výrazně oslabit schopnost Ruska pokračovat ve válce.
Jedním z největších problémů jsou lidské ztráty. Podle údajů citovaných serverem OilPrice.com přišlo Rusko od února 2022 o více než 450 tisíc padlých vojáků, další přibližně milion je zraněných nebo nezvěstných.
Klíčové přitom je, že armáda údajně už nedokáže ztráty nahrazovat stejným tempem. Podle dostupných informací každý měsíc přichází o více než 30 tisíc vojáků, zatímco nových rekrutů získává zhruba 27 tisíc.
Významnou roli v tom hrají ukrajinské drony. Kyjev v posledních letech výrazně rozšířil vlastní výrobu bezpilotních prostředků a stále častěji útočí hluboko na ruském území.
Hlavním cílem jsou ropné rafinerie, sklady paliv a další energetická infrastruktura, která představuje jeden z hlavních zdrojů příjmů ruského státu.
Podle zdroje citovaného ekonomickým webem Oilprice.com zasáhly ukrajinské drony od začátku roku ruské rafinerie téměř dvěstěkrát. Celkově mají útoky ovlivnit přibližně 43 procent provozní rafinérské kapacity země. To komplikuje nejen vývoz ropných produktů, ale také zásobování domácího trhu palivy.
Právě příjmy z ropy a plynu jsou přitom pro financování války zásadní. A na ně nyní míří další tlak ze Západu. Evropská unie schválila další balík sankcí, který zpřísňuje dohled nad takzvanou stínovou flotilou tankerů využívanou k obcházení sankcí.
Nově mohou evropské státy postihovat nejen samotné tankery převážející ruskou ropu, ale i lodě, které jim poskytují podporu, například při přečerpávání nákladu nebo doplňování paliva.
Dalším citlivým tématem je možné rozšíření mobilizace. Právě širší odvody by mohly posílit protiválečné nálady, zejména ve velkých městech.
EU zároveň ponechala cenový strop na ruskou ropu a pokračuje v plánu postupně ukončit dovoz ruských energetických surovin.
Ještě tvrdší opatření připravují Spojené státy. V americkém Senátu získal silnou podporu návrh zákona, který by umožnil uvalit vysoká cla na země nakupující ruskou ropu nebo pomáhající obcházet sankce.
Mezi největší odběratele dnes patří především Čína, Indie a Turecko. Návrh počítá také s dalšími omezeními investic do ruského energetického sektoru a tvrdším postupem proti lodím zapojeným do přepravy ruských surovin.
Ekonomické potíže se podle analytiků začínají kumulovat. Po počátečním růstu taženém válečnou ekonomikou tempo ruského hospodářství zpomaluje.
Ruská centrální banka už dříve upozornila, že země vyčerpala většinu snadno dostupných zdrojů – od pracovních sil přes výrobní kapacity až po finanční rezervy.
Očekávání hospodářského růstu byla výrazně snížena a zmenšuje se také objem prostředků v Národním fondu bohatství, který slouží jako finanční rezerva státu.
Dalším citlivým tématem je možné rozšíření mobilizace. Podle zdrojů blízkých evropským bezpečnostním institucím by Kreml mohl po zářijových regionálních a parlamentních volbách oznámit nové kroky ke zvýšení počtu vojáků. Právě širší odvody by však mohly posílit protiválečné nálady, zejména ve velkých městech.
Válka se tak pro Kreml stále více přesouvá do ekonomické roviny. Zatímco Ukrajina útočí na ruskou energetickou infrastrukturu, západní země se snaží omezit příjmy Kremlu prostřednictvím sankcí.
