Střední Asie se podle nové zprávy washingtonského think tanku Center for Global Civic and Political Strategies (CGCPS) stala jedním z hlavních kanálů, přes které Rusko obchází západní sankce.

Země jako Kazachstán či Kyrgyzstán mají podle analýzy hrát klíčovou roli při přesunu technologií, elektroniky i finančních toků, které pomáhají zásobovat ruský válečný průmysl.

Zpráva s názvem Russia’s Sanction Evasion Research 2025–2026 tvrdí, že Moskva si během války na Ukrajině vybudovala rozsáhlé logistické a finanční sítě, díky nimž dokáže zmírňovat dopady západních restrikcí. Právě státy Střední Asie mají fungovat jako „zadní vrátka“ pro dovoz zboží do Ruska.

Jde především o takzvané produkty dvojího užití, tedy technologie využitelné jak v civilním, tak vojenském sektoru. Patří mezi ně například mikroprocesory, komunikační zařízení, polovodiče, ložiska nebo automatizované stroje.

Podle zprávy se část těchto výrobků dováží do Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu jako běžné civilní zboží a následně putuje dál do Ruska. Na problém upozornil ekonomický server Oilprice.com, který se na průmyslovou techniku a suroviny specializuje.

„Zapomenuté“ ložisko„Zapomenuté“ ložisko

Záchrana v nejisté době. Evropa má nový zdroj plynu se strategickým dopadem

Významnou roli podle něj hraje Eurasijská ekonomická unie (EAEU), která mezi členskými státy omezuje celní kontroly. Kazachstán i Kyrgyzstán tak mají s Ruskem prakticky otevřené obchodní koridory. Právě to podle autorů analýzy vytváří „strukturální zranitelnost“, kterou mohou využívat řetězce, jež se podílejí na obcházení sankcí.

Největší pozornost budí Kazachstán. Vývoz vysoce prioritního zboží do Ruska podle zprávy po začátku války v roce 2022 vzrostl o více než 400 procent.

V posledních dvou letech však objemy výrazně klesly, mimo jiné i kvůli rostoucímu tlaku Západu a sankcím proti některým kazašským subjektům.

Kyrgyzstán pod mezinárodním tlakem

Autoři přitom zdůrazňují, že neexistují důkazy o systematické spolupráci kazašské vlády při obcházení sankcí. Problémem je spíše kombinace geografické blízkosti Ruska, propojené infrastruktury a omezeného dohledu nad obchodními toky.

Kyrgyzstán čelí ještě větší kritice v oblasti financí. Podle zprávy se stal důležitým uzlem pro převody peněz a kryptoměnové operace spojené s Ruskem. Některé kyrgyzské kryptoplatformy měly sloužit jako náhrada za dříve sankcionované finanční kanály, píše Oilprice.com.

Spojené státy, EU i Velká Británie proto letos uvalily sankce na několik kyrgyzských bank a kryptoburzu Grinex. Evropská unie navíc v rámci 20. balíčku sankcí přijala vůči Kyrgyzstánu takzvaná „anti-circumvention“ opatření zaměřená přímo na obcházení restrikcí.

Trumpovo esoTrumpovo eso

Írán v ohrožení: USA zvažují nasazení Dark Eagle, americká superzbraň zasáhne cíle bez varování

Zpráva upozorňuje, že podobnou roli hrají i další země regionu. Gruzie je označována za významný tranzitní uzel (ostatně jsme o tom psali i v Hrotu) pro reexport zboží do Ruska, zatímco Ázerbájdžán posiluje svou pozici logistického centra severo-jižního koridoru spojujícího Rusko s Íránem a Indií.

CGCPS proto doporučuje západním vládám výrazně zpřísnit monitoring obchodních tras, bankovních operací i služeb zprostředkovatelů.

V hledáčku mají být nejen firmy obchodující se zbožím, ale také pojišťovny, právní kanceláře, logistické společnosti nebo finanční instituce, které mohou obcházení sankcí nepřímo umožňovat.

Zpráva zároveň ukazuje širší problém: sankce proti Rusku stále narážejí na limity globalizovaného obchodu. Moskva si totiž dokázala vytvořit alternativní síť partnerů a tranzitních zemí, které pomáhají udržovat tok technologií i kapitálu navzdory západním restrikcím.

Šest tisíc cyklůŠest tisíc cyklů

Čína je zase napřed. Její železná baterie má energii na 16 let a je 80× levnější než lithium