Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová označila nedostatek pracovní síly za jednu z hlavních hrozeb pro cenovou stabilitu
Shutterstock.com
Oslabená velmoc
Rusku docházejí pracovníci. Migranti ze Střední Asie míří jinam a problém sílí
Rusku rychle ubývají pracovníci ze Střední Asie, kteří dlouhodobě pomáhali zaplňovat místa ve stavebnictví či službách. Přísnější pravidla a lepší nabídky v zahraničí mění migrační trasy a pro ruskou ekonomiku představují stále větší problém.
editor
Rusku se prohlubuje problém, který může výrazně brzdit jeho ekonomiku: nedostatek pracovníků. Podle analýzy tamního listu Vedomosti klesl počet vstupů občanů středoasijských zemí do Ruska za účelem práce v prvním pololetí 2026 z loňských 2,3 milionu na 1,9 milionu. To představuje pokles zhruba o 15 procent.
Největší skupinu tvořili Uzbekové, kterých do Ruska v první polovině roku přišlo přibližně 1,1 milionu. Právě Uzbekistán se však snaží svou závislost na ruském trhu práce postupně snižovat.
Rusko přitom pracovníky zoufale potřebuje. Firmám chybějí lidé ve stavebnictví, komunálních službách, sanitaci a dalších oborech, kde tradičně zaměstnávaly migranty ze Střední Asie. Podle dostupných odhadů je v zemi až 2,5 milionu volných pracovních míst a nezaměstnanost se pohybuje kolem pouhých dvou procent.
Jedním z důvodů odlivu migrantů jsou přísnější ruská pravidla. Vyšší náklady na pracovní povolení, lékařské prohlídky a další administrativní požadavky činí práci v Rusku méně atraktivní. Podle ekonoma Alexandra Safonova právě migrační politika a rostoucí náklady přispívají k poklesu přílivu pracovníků.
Mění se ale i samotná nabídka ze Střední Asie. Uzbekistán hledá pro své občany pracovní příležitosti v jiných zemích. V roce 2024 spustil strategii zaměřenou na regulaci pracovní migrace a získávání lépe placených a kvalifikovanějších míst. Uzavřel například dohodu s Německem o přijímání kvalifikovaných uzbeckých pracovníků.
Tento posun je vidět také na penězích, které migranti posílají domů. Uzbekové v zahraničí poslali v prvním čtvrtletí 2026 do země celkem 3,8 miliardy dolarů, o 13 procent více než před rokem. Podíl Ruska na těchto převodech však klesl ze 78 na 72 procent. Roste význam Kazachstánu, Jižní Koreje a zemí Evropské unie.
Země navíc čelí stárnutí populace a odchodům pracovníků do důchodu.
Pro Rusko je problém o to vážnější, že nedostatek pracovníků zvyšuje tlak na mzdy a ceny. Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová označila nedostatek pracovní síly za jednu z hlavních hrozeb pro cenovou stabilitu. Centrální banka letos zvýšila odhad inflace z původních 4,5–5,5 na 6–7 procent.
Nízká nezaměstnanost může krátkodobě znamenat silnou poptávku po pracovnících, dlouhodobě však představuje pro Rusko vážnou překážku růstu. Země navíc čelí stárnutí populace a odchodům pracovníků do důchodu. Některé odhady uvádějí, že do roku 2030 bude potřebovat až 10,9 milionu dalších lidí, aby nahradila odcházející pracovní sílu a obsadila nová místa.
Rusko tak čelí paradoxu: pracovních míst má dost, ale lidí, kteří by je obsadili, stále ubývá. A pokud budou pracovníci ze Střední Asie dál nacházet lepší podmínky jinde, problém se může pro ruskou ekonomiku stát dlouhodobým.
