Spor ukazuje širší trend oslabování ruského vlivu v jaderném sektoru Střední Asie

Spor ukazuje širší trend oslabování ruského vlivu v jaderném sektoru Střední Asie

Shutterstock.com

Padají obvinění

Rusko a Kazachstán řeší spory v uranovém byznysu. Napětí roste

Spory přicházejí v době, kdy ruský jaderný průmysl čelí rostoucím finančním tlakům kvůli sankcím a válce na Ukrajině. Nejistota se začíná přenášet i na plán výstavby první kazašské jaderné elektrárny.

red

Vztahy mezi Ruskem a Kazachstánem v oblasti jaderné energetiky a těžby uranu se dostávají pod tlak. Kazachstánská státní společnost Kazatomprom obvinila firmu napojenou na Rosatom, že neplní své závazky v rámci společného těžebního projektu Buďonovskoje.

Podle podané stížnosti společnost Stepnogorsk Mining and Chemical Combine (SGCC) nesplnila těžební kvóty v roce 2024 a zároveň dostatečně nepřispěla do tzv. sanačního fondu, který má pokrývat environmentální škody vzniklé těžbou.

SGCC obvinění odmítá a uvádí, že situace je stále předmětem posuzování příslušných orgánů. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo.

Přestože se spor vyostřuje, samotný společný podnik Buďonovskoje zůstává podle výroční zprávy ziskový. Projekt vykazuje relativně stabilní provoz a očekává kladné cash flow i v roce 2026. Kazatomprom v něm drží většinový, 51% podíl.

Zpráva zároveň uvádí, že společnost má sice mírnou bilanční nerovnováhu, ale její dopad je omezený a budoucí financování by mělo být zajištěno podporou akcionářů. Fond pro likvidaci ekologických škod navíc v roce 2025 výrazně vzrostl.

Spor však přichází v citlivém období pro ruský jaderný sektor. Rosatom, který byl dlouhodobě jedním z finančně nejsilnějších pilířů ruského exportu, čelí dopadům západních sankcí po invazi na Ukrajinu. Ty omezily jeho finanční flexibilitu i mezinárodní projekty.

Napětí se přenáší i do strategických investic. Kazachstán v roce 2025 přidělil Rosatomu zakázku na výstavbu své první jaderné elektrárny u jezera Balchaš. Projekt v hodnotě přibližně 15 miliard dolarů je však zatížen nejistotou ohledně financování.

Kazachstánští představitelé dříve uvedli, že Rusko by mohlo pokrýt až 85 % nákladů, dohoda ale zatím nebyla finalizována. Právě finanční otázky tak zpomalují přípravy klíčového energetického projektu.

Celkově spor ukazuje širší trend oslabování ruského vlivu v jaderném sektoru Střední Asie. Kazachstán, který patří mezi největší světové producenty uranu, se snaží vyvažovat vztahy mezi Ruskem a dalšími globálními partnery.