Rusko může část své současné „rezervy“ postupně nenávratně ztratit

Rusko může část své současné „rezervy“ postupně nenávratně ztratit

Shutterstock.com

Drony a sankce začínají bolet. Rusku dochází prostor, kam ještě může ustoupit

Ukrajinské drony a sankce stále více omezují ruský ropný průmysl. Podle Rystad Energy má těžba letos klesnout na 8,95 milionu barelů denně a v roce 2027 ještě níže. Moskva navíc postupně přichází o schopnost výpadky kompenzovat.

Tomáš Tománek

Ruský ropný průmysl má stále menší schopnost vyrovnávat výpadky způsobené ukrajinskými útoky a sankcemi. Analytická společnost Rystad Energy proto zhoršila výhled těžby ruské ropy. Letos očekává průměrnou produkci 8,95 milionu barelů denně, v roce 2027 pak pokles na zhruba 8,6 milionu barelů denně.

Pro Moskvu je problémem především kombinace útoků na rafinerie, exportní terminály a další ropnou infrastrukturu. Ukrajinské drony už neomezují jen zpracování ropy, ale začínají komplikovat také samotnou těžbu a vývoz.

Ruské rafinerie mají podle Rystadu ve druhé polovině roku zpracovávat v průměru jen kolem čtyř milionů barelů denně. To je téměř o 30 procent méně než sezónní průměr z let 2016 až 2023, který činil zhruba 5,7 milionu barelů denně. Jen za druhé pololetí by tak Rusko mohlo zpracovat asi o 1,4 milionu barelů denně méně, než bylo v minulosti běžné.

Každý barel, který rafinerie nezpracuje, musí Rusko vyvézt, uskladnit, nebo omezit jeho těžbu. Právě poslední možnost začíná být stále důležitější. Zásoby ropy jsou totiž podle Rystadu už tak vysoké, že další dlouhodobé výpadky exportu či rafinérských kapacit mohou přinutit těžaře k omezení produkce.

Rezerva se tenčí

Rusko má navíc jen omezenou schopnost těžbu rychle zvýšit. Takzvaná volná těžební kapacita má letos činit přibližně 620 tisíc barelů denně a příští rok jen mírně vzrůst na 700 tisíc barelů.

Ani tato rezerva ale nemusí být skutečně dostupná. Významnou část tvoří starší ropné vrty s vysokým podílem vody, které byly kvůli omezení produkce odstaveny. Čím déle zůstanou mimo provoz, tím větší je riziko jejich trvalého poškození nebo definitivního uzavření. Návrat některých z nich by navíc vyžadoval nákladné opravy.

Rusko tak může část své současné „rezervy“ postupně nenávratně ztratit.

Situaci zhoršuje také nedostatek nových velkých ložisek, která by dokázala nahradit stárnoucí těžební pole. Po roce 2027 proto bude podle Rystadu stále obtížnější kompenzovat přirozený pokles produkce.

Moskva může přijít i o výhodu u odběratelů

Problém není jen na straně nabídky. Pokud se konflikt na Blízkém východě uklidní a na světový trh se vrátí část narušených dodávek, může v roce 2027 vzniknout přebytek ropy. To by tlačilo ceny dolů právě v době, kdy Rusko čelí vyšším nákladům na logistiku a musí svou ropu prodávat s výraznými slevami.

Výhodnější podmínky by navíc mohli získat odběratelé jako Čína, Indie, Turecko, Maďarsko či Slovensko. Pokud budou mít k dispozici více ropy, která nepodléhá sankcím, jejich ochota nést právní a finanční rizika spojená s ruskými dodávkami může klesnout. Moskva by pak musela nabízet ještě větší slevy.

Ruský ropný sektor tak čelí kombinaci problémů, které se navzájem posilují: útokům na infrastrukturu, omezeným exportním možnostem, stárnoucím vrtům, sankcím a rostoucím nákladům. Podle Rystadu proto nelze v příštím roce očekávat výrazný návrat ruské těžby k vyšším úrovním.